Před 55 lety první člověk vstoupil do volného vesmíru. Alexej Leonov se vznášel v kosmu 12 minut a 9 sekund

Před 55 lety se lidstvu otevřely dveře do vesmíru. A to doslova. Byly to dveře, tedy vlastně průlez kosmické lodi Voschod 2. Do volného prostoru jím poprvé prošel kosmonaut Alexej Archipovič Leonov. Byl prvním člověkem, který takříkajíc na vlastní kůži zakusil, jaké to je, vznášet se ve stavu beztíže mimo kosmickou loď. Sovětská média o události z 18. března 1965 dala světu vědět až po návratu vesmírné lodi na Zem.

Moskva/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alexej Archipovič Leonov při svém druhém letu do vesmíru s jednou ze svých kreseb. Je na ní velitel Apolla Tom Stafford. | Zdroj: NASA | CC BY 1.0

Sovětský rozhlas a televize odvysílaly zprávy sovětské tiskové agentury Tass o přistání lodě Voschod 2 19. dubna 1965. Zpráva se zmiňovala i o experimentu vystoupení člověka do volného vesmíru. Vše podle sovětských sdělovacích prostředků proběhlo úspěšně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 55 lety Alexej Leonov jako první člověk vstoupil do kosmu. Poslechněte si, co se tehdy dělo

Z Moskvy tehdy o letu informoval zpravodaj Československého rozhlasu Jan Petránek „Vidím pod sebou Kavkaz, říká Leonov. Tady Diamant 2, nyní jsem na okraji kabiny, vylézám ven, cítím se výborně. Pode mnou jsou oblaka moře a otáčí se tam kavkazský hřeben. Začínám plnit pracovní program,“ překládal tehdy Petránek Leonova.

Byl to velký úspěch pro sovětský kosmický program. Po prvním člověku na oběžné dráze, první člověk v kosmickém prostoru.

Nafouklý skafandr

Sám Leonov vyprávěl na tiskových konferencích o tom, že byl ve volném vesmíru deset minut a dalších deset pak v přechodové komoře. Mimo kosmickou loď byl přesně 12 minut a 9 sekund. K Voschodu 2 byl připoutaný pětimetrovým lanem. Ve vakuu se mu ale nafoukl skafandr a nemohl projít zpět do lodě. Tuto krizovou situaci ale vyřešil.

Po letech Alexej Leonov vyprávěl, jak moc riskoval, když se rozhodl ze skafandru upustit vzduch. Mohly ho zabít bublinky dusíku v krvi. Před návratem do nitra lodi se u něj projevily příznaky nevolnosti z dekomprese.

Roskosmos a ESA odložily start mise ExoMars. Reagují na zhoršení epidemiologické situace v Evropě

Číst článek

Tím ale trampoty posádky Beljajev – Leonov neskončily. Přistání museli kosmonauti pilotovat ručně. Brzdící motory nepracovaly správně a také se pozdě oddělil servisní modul od návratové kabiny. Kapsle s posádkou tak dopadla úplně jinde, než měla. Kosmonauti strávili mrazivou noc v lesích na Urale. Záchranáři se k nim museli dostat na lyžích. Zpráva Tassu ale lid informovala o tom, že se oba cítí dobře.

‚Cítil jsem se maličký’

Jak Leonov řekl na tiskové konferenci při návštěvě Prahy, cítil se opravdu dobře. Ale to mluvil o momentu, kdy vyplul z kosmické lodě. A jaké říkal, že měl pocity? No vždyť byl ve vesmíru poprvé. Bylo to zvláštní. Kolem bylo světlo, ale nebe bylo černé. Měl pocit velikosti, ohromného prostoru, ale zároveň si uvědomoval, jak je člověk ve vesmíru maličký.

Alexej Leonov se do vesmíru podíval ještě jednou. Na palubě lodě Sojuz 19 v rámci společného sovětsko-amerického programu Sojuz-Apollo v roce 1975. Pak pracoval jako náměstek ředitele školícího centra pro kosmonauty Jurije Gararina u Moskvy. Zemřel loni ve věku 85 let. Do dějin kosmonautiky se zapsal nejen prvním výstupem do volného prostoru, ale také prvními malovanými portréty astronautů pořízenými v komplexu Sojuz-Apollo. Už od dětství totiž rád maloval. Do kosmu si proto v roce 1975 s sebou vzal i blok a pastelky.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme