VIDEO: Česko sledovalo částečné zatmění Slunce, první po šesti letech
Lidé po celé republice mohli ve čtvrtek sledovat částečné zatmění Slunce. Šlo o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z Česka a Slovenska do roku 2179. Kolem poledne byl ve výšce více než 60 stupňů nad obzorem. Při pozorování jevu bylo nutné chránit zrak speciálním filtrem. Událost byla prvním částečným zatměním Slunce viditelným v Česku po šesti letech. Řada hvězdáren pořádá pozorování.
Maximum jevu nastalo zhruba ve 12.39, kdy Měsíc zakryl zhruba pětinu slunečního disku. Na různých místech Česka se nástup různých fází lišil o několik minut.
NASA plánuje po více než třiceti letech vyslat sondy k Venuši. Chce hlouběji nahlédnout do ‚příběhu planety‘
Číst článek
V Praze podle Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy začal úkaz v 11.42 a maximum bylo ve 12.38, kdy došlo k sedmnáctiprocentnímu zákrytu Slunce. Nad Ostravou se Měsíc do Slunce „zakousl“ v 11.54 a největší zákryt nastal ve 12.46 – 15 procent.
Z Ústí nad Labem pak lidé viděli až 19procentní zakrytí Slunce, které nastalo ve 12.38. Podrobnosti o zatmění v různých lokalitách lze najít také na interaktivní mapě.
Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.
Obě zatmění jsou pozorovatelná jen v úzkém pásu na Zemi, kudy se rychle pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo pás je zatmění možné spatřit jako částečné a zakrytí Slunce se zvětšuje podle toho, jak blízko se území nachází od pásu úplného nebo prstencového zatmění.
Pás prstencového zatmění se tentokrát táhl od Kanady přes Grónsko až do části severovýchodní Sibiře, bude vidět i ze Severního pólu. Částečné zatmění spatřili lidé z velké části Evropy, Severní Ameriky, severozápadní části Atlantiku a severní poloviny Asie.
Při pozorování je vždy nezbytná ochrana zraku. „Nezakrytá část Slunce je stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku,“ zdůraznil Suchan.
Čínské vozítko Ču-žung zahájilo svou misi na Marsu. Poprvé vyjelo na povrch rudé planety
Číst článek
Lidé podle něj měli nasadit speciální brýle pro pozorování zatmění, fólii Baader AstroSolar či svářečský filtr stupně 13 a výše. „Můžete pozorovat i malým dalekohledem, ale pak je nutné použít před objektiv náležitý filtr, nikdy se nedívejte na Slunce do dalekohledu přímo,“ uvedl Suchan.
Společná pozorování jevu během dne pořádala řada hvězdáren a planetárií v Česku. V Praze mohli lidé vyrazit do Štefánikovy hvězdárny i hvězdárny v Ďáblicích. Pozorování bylo i na hvězdárnách ve středočeském Ondřejově, Žebráku, Brně, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Valašském Meziříčí a Ždánicích na Hodonínsku či v ostravském planetáriu.
Čtvrteční zatmění odstartovalo sérii sedmi částečných zatmění pozorovatelných z Česka do roku 2030. Další se odehrají v letech 2022, 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.
