‚Navždy nás opustila milovaná VZUSLAT-1.‘ V atmosféře shořela nejdéle fungující česká družice

Česká družice VZLUSAT-1, která byla vyvinutá ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) ve spolupráci s tuzemskými společnostmi a univerzitami, shořela v atmosféře po téměř šesti letech fungování. Byla nejdéle fungující českou družicí na oběžné dráze. Poslední záznam je z 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel. Za VZLÚ o tom informovala Petra Vintrová.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Model družice VZLUSAT-1

Nanodružice VZLUSAT–1 | Zdroj: Profimedia

„Mise byla velkým úspěchem. Ve své kategorii družic velikosti 2U se VZLUSAT-1 stal druhou na oběžné dráze nejdéle fungující družicí světa,“ uvedl ústav.

Družicové megakonstelace typu Starlink způsobují světelné znečištění, tvrdí vědci. Chtějí jejich zákaz

Číst článek

VZLUSAT-1 byla na oběžnou dráhu vypuštěna 23. června 2017 z Indie. Za dobu svého fungování oběhla planetu více než 33 000krát. Vědci dokázali získávat data z družice do posledního dne.

Ačkoli její životnost byla odhadována jen na jeden rok, fungovala zhruba šest let. „Poslední kontakt družice s naší pozemní stanicí byl v pondělí dopoledne, následně ještě VZLUSAT-1 zachytil radioamatér v Texasu ve Spojených státech,“ uvedl ústav v tiskové zprávě.

Práce na VZLUSAT-1 znamenala pro VZLÚ vstup do světa družic.

„Byl to pro ústav zásadní krok pro další vývoj. Získali jsme dostatek znalostí pro vývoj družic složitějších, zejména znalostí v oblasti konstrukce, elektroniky, komunikačních systémů,“ uvedl generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.

Přínosné poznatky

Přínosné jsou také poznatky v operování družice, tedy i v rozvoji pozemní stanice pod vedením Západočeské univerzity v Plzni, která zajistila téměř nepřetržitý provoz operování po dobu celých šesti let, doplnil vedoucí vědecký pracovník VZLÚ Vladimír Dániel, který vedl vývoj VZLUSAT-1.

Družice nesla například rentgenový dalekohled nebo v Česku vyvinutý radiační štít, který ověřil své vlastnosti pro použití při stavbě kosmických lodí a obydlí i na Měsíci či Marsu. Družice vážila dva kilogramy a pohybovala se na polární dráze ve výšce 510 kilometrů.

Na družici VZLUSAT-1 navazuje další projekt, VZLUSAT-2. Ten na oběžné dráze funguje zhruba rok a půl. Vynesla ho raketa Falcon 9 společnosti SpaceX 13. ledna 2022 z floridského mysu Canaveral.

Na palubě má mimo jiné dvě kamery pro pozorování Země. Je první českou družicí, která dokázala pořídit snímek České republiky ve vysokém rozlišení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme