V sobotu lidé v Česku možná uvidí polární záři. Podle astronoma budou podmínky pro pozorování dobré

Z území Česka a Slovenska možná lidé ze soboty na neděli spatří polární záři. Uvedl to astronom Petr Horálek ze Slezské univerzity v Opavě s odkazem na informace amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polární záře (ilustrační snímek)

Polární záře (ilustrační snímek) | Foto: Yannis Behrakis | Zdroj: Reuters

„Pokud bude geomagnetická bouře tak silná, jak astronomové předpovídají, bude záře pozorovatelná z našich končin nízko nad severním obzorem s největší pravděpodobností už po setmění. Pozorovat se ale vyplatí v průběhu celé noci,“ uvedl. Předpověď počasí je podle něj zatím dobrá, pozorování nemá rušit ani Měsíc, který vyjde až v druhé půlce noci.

Perseidy prozáří noční oblohu. Meteorický roj bude nejlépe vidět příští týden

Číst článek

Astronom upozornil, že pro pozorování je třeba najít místo s dokonalým výhledem k severu bez světelného znečištění. „A průběžně sledovat nějaký online aurorální monitor, například SolarHam,“ dodal.

Polární záře podle Horálka vznikají díky interakci nabitých částic, které putují kontinuálně ze Slunce, s molekulami a atomy vzduchu ve vysoké atmosféře Země. Běžně se vyskytují mezi 80 až 150 kilometry nad zemským povrchem. Za vzájemným působením stojí protony, elektrony a tzv. alfa částice, tedy jádra helia se dvěma protony a dvěma neutrony, které Slunce většinou produkuje během silných erupcí v magneticky uzavřených oblacích.

„Země má svůj přirozený magnetický štít, díky němuž je většina tohoto životu nebezpečného záření odkloněna. Část tohoto slunečního materiálu se ale uvězní v oblastech okolo zemských magnetických pólů, kde siločáry magnetického pole Země a tedy i částice proniknou do naší atmosféry. Tam pak díky srážkám s atomy a molekulami vzduchu dochází k excitaci i ionizaci a následnému vyzáření v podobě viditelného světla,“ popsal.

„Tak vlastně sledujeme v zemské atmosféře doutnavý výboj, jehož odstíny odpovídají konkrétním hodnotám vyzářené energie,“ uzavřel.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme