Smažený sýr, Cimrman nebo Rumcajs. Češi vybírali jméno pro exoplanetu, zvítězil název Makropulos
Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos, hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. V tiskové zprávě o tom v úterý informovala Akademie věd ČR
Exoplanety jsou planety mimo Sluneční soustavu. Planeta se jménem vycházejícím z divadelní hry Karla Čapka je o trochu větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Hvězdu Absolutno obíhá mnohonásobně rychleji než Země Slunce. Jeden rok tam trvá zhruba čtyři pozemské dny.
Návrhy na jména pro exoplanetu a hvězdu mohli lidé v Česku posílat od června do října letošního roku. Do finále se probojovalo devět jmen. Pro planetu nakonec zůstaly ve hře například názvy Vyšehrad, Krkonoše, Čtyřlístek či Vltavín, pro hvězdu Šemík, Sněžka, Fifinka a Granát.
O planetě XO-5b
Exoplanetu vědci objevili už v roce 2008 a je klasifikována jako tzv. horký Jupiter. Jde o plynnou planetu jen o 3 % větší, než je Jupiter, který známe z naší Sluneční soustavy. Planeta obíhá kolem hvězdy XO-5. Ta je podobná našemu Slunci, jen je o něco menší. Vidět by ji měl zkušený amatérský astronom za dobrých podmínek již sedmicentimetrovým dalekohledem. Méně zkušeným bude stačit dalekohled o průměru 10 cm. Exoplaneta XO-5b ji obíhá podstatně blíže – jeden rok na ní trvá jen o něco málo více než čtyři pozemské dny. Systém se nachází v souhvězdí Rysa, asi 900 světelných let od Země.
Zdroj: Akedemie věd ČR
Už dříve odborná komise, která posuzovala 1700 návrhů, vyřadila ty, které považovala za nevhodné, například Smažený sýr, nebo ty, které neodpovídaly pravidlům. Neuspěl tak ani navrhovaný Cimrman, Járacimrman se totiž už jmenuje jedna z planetek Sluneční soustavy, kterou v roce 1996 objevil český astronom Zdeněk Moravec.
České nebe
Ve vesmíru už lze najít stovky českých jmen nebo názvů s Českem spjatých. Po tuzemských astronomech jsou pojmenovány planetky Anděl či Grygar, na českou historii pak odkazují Masaryk, Hus, Palach, Komenský, Hašler, Milenajesenská, Jirous či Zikmund. Na obloze je však i Praha, Vsetín nebo Litomyšl a také Kohoutkova kometa. Ta má jméno astronoma Luboše Kohoutka, který několik komet a desítky planetek objevil. Na Měsíci jsou také krátery Dvořák, Janáček a Smetana, na Venuši pak Němcová, Vlasta nebo Hanka.
Mezinárodní astronomická unie v červnu rozdělila exoplanety všem státům při příležitosti 100 let své existence. Kampaně zorganizovalo 110 zemí, vybíralo se z 360 tisíc návrhů. V Česku hlasovalo 4500 lidí. Hvězdy udělené jednotlivým státům jsou viditelné z jejich území a dost jasné na to, aby se daly pozorovat malým dalekohledem.
