Indie chce prozkoumat jižní pól Měsíce. Po riskantní misi plánuje i dobytí Marsu a Venuše
Časopis Science se věnuje plánům Indie na přistání poblíž jižního pólu Měsíce. Tyto plány označuje za riskantní a bezprecedentní. Už letos v létě by měla indická kosmická sonda vysadit vozítko na odvrácené straně Měsíce na pláni, vzdálené asi 600 kilometrů od měsíčního jižního pólu. Článek připomíná, že do takové oblasti se kosmické vozítko pustí poprvé. Všechna předcházející vozítka jezdila poblíž měsíčního rovníku.
Tuto ambiciózní vizi má Indie pro svou druhou cestu na Měsíc v tomto desetiletí. A na cestu se sonda chystá už v příštích týdnech. Pokud bude mise s názvem Chandrayaan-2 úspěšná, otevře cestu k dalším, ještě odvážnějším indickým misím, o nichž se dočteme v Science.
Indové chtějí přistát na Marsu a na asteroidu. A také vypustit sondu k Venuši. Informoval o tom šéf Indické organizace pro kosmický výzkum Kailasavadivoo Sivan. Řekl, že mise Chandrayaan-2 má dokázat, že Indie má dost odvahy a také technologické předpoklady k tomu, aby její vozítka dokázala hladce přistát nejen na Měsíci, ale i na jiných kosmických tělesech.
V 87 letech zemřel John Young. Muž, který chodil po Měsíci, a velitel posádky Apollo 16
Číst článek
Časopis Science uvádí, že vědci, kteří se zabývají přistáním na Měsíci, musí do projektu vsadit hodně. Ředitel střediska pro satelity indické organizace pro kosmický výzkum Mylswamy Annadurai prohlásil, že o výzkum Měsíce začíná být znovu zájem na mnoha místech světa. Indie přitom nesmí zůstat pozadu.
Velký objev
Přístroje umístěné na měsíčním modulu a vozítku budou sbírat data z povrchu Měsíce a zkoumat izotopy, jako je helium-3, které by mohlo sloužit jako palivo pro budoucí fúzní reaktory. Mise navazuje na velký objev, který učinila první měsíční sonda, Chandrayaan-1. Té se v roce 2009 podařilo najít na Měsíci molekuly vody.
James Greenwood, který se na univerzitě v Middletown v americkém státě Connecticut zabývá kosmickou chemií, časopisu Science řekl, že do té doby byla představa nálezu molekul vody v kosmu považována za vědeckou výstřednost. Dnes už se podle něj vědci nepřou o to, zda na Měsíci voda je, či není, ale kolik jí tam je. Kamery a spektrometry na palubě vozítka Chandrayaan -2 by měly tuto otázku pomoci osvětlit.
Časopis Science připomíná, že měsíční mise za 150 milionů dolarů se měla konat už před třemi roky. Potřebné vozítko mělo dodat Rusko, to se ale nestalo. Indie ho proto musela vyrobit sama.
25kilový objevitel
Přistání daleko od měsíčního rovníku může být mimořádně náročné. Například ředitel čínského národního kosmického střediska v Pekingu Wu Ťi potvrdil, že půjde o obtížnou a komplikovanou misi. Důvodem je fakt, že k měsíčním pólům dosahuje méně slunečního svitu. To znamená, že kosmická sonda a měsíční vozítko musí šetřit energií. Pokud by se přistání 600 kilometrů od pólu, na nejvyšší pláni Měsíce, zdařilo, šlo by o první přistání tak daleko od rovníku.
Časopis Science píše o měření měsíční plazmy s vrstvou nabitých iontů. Od těchto měření si vědci slibují vysvětlení toho, proč v řídké atmosféře Měsíce pluje kosmický prach. Vozítko je naprogramováno tak, aby se co nejvíc vědeckých pozorování stihlo už za první měsíční den - ten představuje 14 dní na Zemi. Po dlouhé měsíční noci ho totiž možná nedokáže kontrolní středisko oživit.
Časopis Science také píše, že měsíční vozítko bude vybaveno seismometrem, přístrojem na záznam zemětřesení. Pokud budou mít vědci štěstí a podaří se nahrát měřitelné zemětřesení, mohli by získat nové důkazy o složení kůry Měsíce a odpovědět na otázku, jak moc je pevná. Vozítko, které váží pouhých 25 kilogramů, poveze na Měsíc také dva spektrometry, které by měly zjišťovat, z jakých prvků je povrch Měsíce složen.
Přes 4 miliardy let
Oblast je považována za geologicky slibnou, předpokládá se totiž, že je složena z hornin starých přes 4 miliardy let. Při vzniku Měsíce jeho povrch podle těchto úvah pokryla ztuhlá vrstva oceánského magmatu. Získaná data vědci porovnají s výsledky z misí Apollo, které zkoumaly jiné měsíční horniny blíže k rovníku. Pro řadu vědců jsou nejočekávanější data z přístrojů na měření vody.
Ať už mise sondy Chandrayaan - 2 přinese nové vědecké objevy nebo ne, úspěšné přistání u jižního pólu Měsíce by bylo pro Indii technickým průlomem a důvodem k hrdosti. A mohlo by, jak dodává časopis Science, být přínosem i pro kosmické programy dalších zemí. Citovaný kosmický chemik James Greenwood připomíná, že odebrat vzorky z jižního pólu Měsíce je také jednou z hlavních priorit americké NASA.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
