Indická sonda Čandrájan-2 se dostala na oběžnou dráhu Měsíce. O měkké přistání se pokusí za 18 dnů

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v úterý ráno dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Na twitteru o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, na cestu k Měsíci se vydala minulou středu. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.

Dillí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Indická sonda Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) při startu. | Foto: P. Ravikumar | Zdroj: Reuters

Sonda provedla asi půlhodinový manévr a „perfektně“ se připojila na požadovanou oběžnou dráhu, uvedla v úterý indická agentura. V dalších dnech se chystá na několik dalších manévrů, které by ji měly dostat blíž k povrchu Měsíce.

Indická sonda Čandrájan-2 opustila oběžnou dráhu Země, míří k Měsíci

Číst článek

Přistávací modul se má od sondy oddělit 2. září a asi o pět dní později by měl přistát na relativně rovném povrchu mezi dvěma krátery v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se ještě nikdo o přistání nepokusil.

Úspěšnost měkkých přistání na Měsíci je podle ISRO jen 37 procent. Přistávací modul k dosednutí využije pokročilé umělé inteligence, jež bude srovnávat snímky povrchu pořízené těsně před přistáním s dříve pořízenými obrázky, podle kterých se přistání plánovalo.

Lunární vozítko

Asi čtyři hodiny po dosednutí by mělo z modulu vyjet na povrch lunární vozítko. To má šest kol a na Zemi váží 27 kilogramů. Pohybovat se bude rychlostí jeden centimetr za sekundu a za svou životnost, která je jeden lunární den, urazí asi půl kilometru. Cestou má provádět chemickou analýzu odebraných vzorků.

Vozítko má za cíl prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se vědci domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise Čandrájan-2 z roku 2008.

Podle vědců by mohly zásoby vody a minerálů v kráterech z Měsíce učinit vhodné místo na zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars.

#ISRO
Today (August 20, 2019) after the Lunar Orbit Insertion (LOI), #Chandrayaan2 is now in Lunar orbit. Lander Vikram will soft land on Moon on September 7, 2019

06:53 – 20. 08. 2019

12549 59409

Data získaná sondou Čandrájan-2 očekává rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), a to pro svou misi Artemis, jejímž cílem je do roku 2024 znovu vyslat astronauty na přirozenou družici Země.

„Celý svět čeká na naše data,“ uvedl v úterý představitel indické vesmírné agentury. „Chystáme se poprvé přistát na místě na jižním pólu a NASA už oznámila, že na jižním pólu plánuje projekt jakéhosi lidského osídlení. Budeme tedy poskytovat vstupní data programu, který se zásadně týká celého lidstva,“ dodal.

AFP graphic on India's Chandrayaan-2 mission to the Moon

08:24 – 20. 08. 2019

46 73

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme