Planetka Járy Cimrmana slaví ‚šišaté‘ 23. výročí. Je černá jako uhlí a plná kráterů

V úterý je to přesně 23 let od objevu planetky Jaracimrman. Kulaté výročí to sice není, ale geniální všeuměl Jára Cimrman by jej nejspíš nazval výročím hranatým nebo možná šišatým. Malou planetku objevili astronomové z jihočeské hvězdárny na Kleti. Výročí se věnuje reportáž Radiožurnálu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Svěrák podepisující audioknihu v Českém rozhlase u příležitosti akce Půlstoletí s Cimrmanem. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Jára Cimrman už má v naší republice, i mimo republiku, mnoho pamětních desek. Jmenují se po něm ulice, má několik rozhleden,“ řekl Radiožurnálu principál divadla Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák, planetku má ale Cimrman jen jednu. Objevil ji 16. ledna 1996 astronom Zdeněk Moravec. Tehdy objevovat nové planetky byla ještě mravenčí práce.

„To se ještě fotografovalo na skleněné desky s filmem, které se musely vyvolávat a zasouvaly se do obrovské fotografické komory. Jakmile se desky vyvolaly, tak se vzala lupa a celá deska se prohlídla, jestli tam není něco, co se hýbe,“ přiblížil to Moravec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Radiožurnálu o výročí objevu planetky JaraCimrman:

Dnes už lupy vystřídali roboti. Planetka tehdy dostala číslo 7796 a astronom Zdeněk Moravec, jako objevitel, měl právo navrhnout její jméno. Volba byla podle něj jasná.

„Jára Cimrman, ten se nedá přehlédnut v naší kultuře. Takže volba byla prakticky jednoznačná,“ dodal Moravec.

Malé tělísko

Vybrat správné jméno planetky není jednoduché. Schvaluje ho Mezinárodní astronomická unie, většinou musí být jednoslovné, bez háčků a čárek a nové planetky se nesmí jmenovat po politicích. A protože už jedna planetka s názvem Zimmernan, i když se „Z“, existovala, dostala tato jméno Jaracimrman. Krátce a dohromady. A jak v průměru dvanáctikilometrová planetka vypadá?

„Je černá jako uhlí. Pravděpodobně to je těleso nepravidelného tvaru, na kterém je plno kráterů, a je to opravdu malé tělísko, které se pohybuje kolem Slunce,“ popsal astronom Zdeněk Moravec.

Cimrman do kabelky i kapsy u košile. Milovníci českého génia se dočkají nové poštovní známky

Číst článek

Pouhým okem ji vidět nejde. Ale s dobrým teleskopem ji zájemci najdou obíhat v prostoru mezi Marsem a Jupiterem. Pro samotné divadlo Járy Cimrmana má planetka taky svůj smysl.

‚Elipsa ho sejmula‘

„Sice malá, leč významem veliká. A je to dobře, protože on se tak vlastně dostal do nebe, kam patří,“ dodal herec divadla Jan Hraběta. A že Jára Cimrman a vesmír patří k sobě, potvrdili i astronomové na svém výročním stém sjezdu předloni.

Díky svému pokusu o sestrojení černé díry se Jára Cimrman stal čestným členem České astronomické společnosti. Jeho „geniální objev“ popsal moderátorce Patricii Strouhalové astronom Jiří Grygar.

„Experiment podnikl sám na sobě. To vědci dělají. Ale bohužel zapomněl, že když černé díry rotují, tak jsou eliptické, takže ta elipsa ho prostě sejmula,“ řekl Grygar. Další vesmírné objevy Járy Cimrmana se zatím ještě nenašly.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme