Záhadné ‚bradavice‘ na povrchu Marsu? Hory vzniklé sopečnou činností, vysvětluje vesmírný vulkanolog

Obor, do kterého se zamiloval Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, je zkoumání extraterestrického vulkanismu. Co se za tímto názvem ukrývá? „Když se podíváte na mapu Marsu, záhy si povšimnete, že se na jeho povrchu nachází řada ‚bradavic‘. Naznačují, že tam vznikly hory sopečnou činností,“ uvádí. Brožovi se podařilo zjistit, jaké mechanismy způsobují, že sopky na Marsu vypadají právě tak, jak to ukazují záběry ze satelitů a sond.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Planeta Mars | Zdroj: Fotobanka Pixabay

K výzkumu povrchu Marsu se Brož dostal podle svých slov náhodou. Dostal nabídku, zda by nechtěl svou bakalářskou práci zpracovat v německém Středisku pro letectví a kosmonautiku, které se výzkumem vesmíru zabývá. Seznámil se tam s profesorem Ernstem Hauberem, který ho nadchl pro zkoumání povrchů planet, a v tomto oboru už zůstal.

Mars Express obíhá kolem rudé planety už 15 let. Sonda potvrdila i přítomnost vody na povrchu

Číst článek

„V případě Marsu máme dnes k dispozici podobná data jako ze Země. Obíhá kolem něj řada satelitů, které jsou schopné vyfotografovat jeho povrch v takovém rozlišení, že kdyby tam bylo parkoviště, rozeznali bychom auta,“ říká Brož.

Na Marsu sopky dorůstají obrovských rozměrů. Olympus Mons, což je největší hora ve Sluneční soustavě, má na výšku přes 22 kilometrů. „Na šířku je tak velká, že by zakryla celé Německo,“ popisuje vědec. Kromě těchto velkých sopek, které zkoumá řada jiných odborníků, se na Marsu nacházejí i menší krátery a hory, a právě na ty se Brož zaměřil.

„Spolu s kolegy ze zahraničí jsme se pokusili prokázat jejich existenci, což se nám podařilo, a poté i vytvořit model, který je schopen vysvětlit jejich vznik a rozdíly ve tvaru,“ uvádí.

Pomalé chlazení lávy

Oproti Zemi je na Marsu třetinová gravitace a velmi nízký atmosférický tlak. Dosahuje přibližně 180krát nižších hodnot, než na jaké jsme zvyklí ze Země. Vede to k tomu, že když sopka vyvrhne nějaký materiál, doletí mnohem dále a rozprostře se po větší ploše, než by tomu bylo u nás.

Slovenka v týmu NASA. Mladá astrobioložka si vyzkouší život na Marsu

Číst článek

Rozdíl je i v tom, jak se chovají lávové proudy, jelikož na Zemi je chladí zejména vzduch. „V případě Marsu, kde máte velmi málo hustou atmosféru, chlazení vzduchem skoro nefunguje. Lávový proud se chladí hlavně tím, že předává teplo do podzemí. To je mnohem méně efektivní. Láva na Marsu se tak chladí pomaleji a doteče dál než na Zemi,“ vysvětluje Brož.

Výzkumy, na kterých se podílí, mohou mít podle něj velký význam ve chvíli, kdy na Mars začnou létat lidé. Znalosti zákonitostí sopečné činnosti totiž ovlivňují složení hornin, které se dají na různých místech planety najít.

Až jednou budou astronauti potřebovat konkrétní horniny či nerosty, vědci jako Brož jim poradí, kde je najít. „Zatím to není aktuální. Chápu, že výzkum Marsu má nyní jiné priority – nalézt vodu a možnost života,“ uznává vědec.

Za svou dosavadní práci a k podpoře dalšího výzkumu získal Brož ve středu Wichterleho prémii, kterou Akademie věd uděluje nadějným mladým vědcům. Letos ji získalo celkem 23 badatelů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme