‚Významný krok při hledání života na Marsu.‘ Vozítko Curiosity našlo stopy organických látek

Americké vozítko Curiosity nalezlo na Marsu pradávné stopy po organických látkách a zjistilo sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. Informoval o tom ve čtvrtek magazín Science. Odborníci se shodují, že objev je významným krokem v hledání minulého či současného života na Marsu, ačkoli ho zatím nedokazuje. Nález organických látek, které jsou považovány za stavební kameny života, je totiž možné vysvětlit geologickými procesy.

Mys Canaveral Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vozítko Curiosity nalezlo na Marsu pradávné stopy po organických látkách a zjistilo sezonní výkyvy hodnot metanu v atmosféře rudé planety. | Zdroj: NASA

„Pravděpodobnost, že se během budoucích misí najdou známky dávného života, pokud tam život byl, se tím zvýšila,“ uvedl Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu (JPL) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Záhadné ‚bradavice‘ na povrchu Marsu? Hory vzniklé sopečnou činností, vysvětluje vesmírný vulkanolog

Číst článek

Ve čtvrtek zveřejněný nález organických látek není první, který byl na Marsu učiněn, je ale nejstarší. Vozítko NASA organické stopy obsahující uhlík nalezlo ve skalním podloží starém 3,5 miliardy let, konkrétně v Galeově kráteru. Předpokládá se, že právě tam bylo kdysi mělké jezero.

Aparát Curiosity také zjistil, že v průběhu času se zvyšoval a snižoval obsah metanu v atmosféře. Vědci nevylučují, že změny hodnot měly biologický zdroj, potvrdit to ale nemohou. Většina metanu v atmosféře Země pochází z rostlinného a živočišného života, poznamenala agentura AP.

V reakci na nadějný nález vědci hovoří o tom, že ke zjištění, zda organismy, například ve formě bakterií, na Marsu v minulosti skutečně žily, je nutné vyslat na planetu ještě lepší robotické zařízení. Jako nejlepší možnost pak zmiňují dopravení vzorků přímo na Zemi.

Vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 přistálo na Marsu ve velkém Galeově kráteru poblíž rovníku v roce 2012. Jde o první astrobiologickou misi NASA od 70. let, kdy Spojené státy vyslaly do kosmu sondy Viking.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme