Oblaka na Marsu jsou tvořena převážně krystaly ledu. Lze je pozorovat i ze Země

Evropská sonda Mars Express pozoruje od 13. září vývoj 1500 kilometrů dlouhé formace mračen, která se vznáší v okolí dvacet kilometrů vysoké sopky Arsia Mons poblíž planetárního rovníku. Průměr sopky je pro srovnání 250 km. Navzdory poloze oblak však tento jev není připisován vulkanické aktivitě.

Darmstadt Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oblaka u sopky Arsia Mons nejsou následkem erupce, tvoří je krystalky ledu.

Oblaka u sopky Arsia Mons nejsou následkem erupce, tvoří je krystalky ledu. | Zdroj: ESA/GCP/UPV/EHU Bilbao | CC BY-SA 3.0,©

Místo toho se vědci domnívají, že se jedná o oblaka tvořená krystaly ledu, která vznikají, když je vzduch naplněný vodou tlačen vzhůru podél pohoří.

Curiosity se na Marsu potýká s problémy, inženýři v NASA zapnuli druhý počítač

Číst článek

Studenější a tenčí atmosféra však nemůže zadržovat tolik vody, což vede k jejímu zmrznutí a vytvoření oblak, píše na svém webu The New York Times.

Evropská kosmická agentura ve své zprávě uvedla, že se v daném regionu jedná o poměrně běžný fenomén, který vědci kvůli jeho poloze občas nazývají orografická nebo závětrná oblaka.

Podobný sezonní oblak s krystalky ledu byl již dříve pozorován sondou Mars Express a jinými v letech 2009, 2012 a 2015.

Pozorovat lze i ze Země

Vzhled mraku se mění v průběhu marsovského dne.

Mars zasáhla celoplanetární písečná bouře, vozítko Opportunity čeká na sluneční záření

Číst článek

Nejpůsobivější je během lokálního rána, kdy se postupně natahuje směrem od vulkánu do takových rozměrů, že jej lze pozorovat i teleskopy na Zemi.

Formování ledových oblaků je citlivé na množství prachu přítomného v atmosféře. Letos v červnu a červenci například téměř celou planetu zasáhla obří písečná bouře.

Fotografie z ní nyní pomohou vědcům poodhalit, jak prach ovlivňuje vývoj a proměnlivost oblačnosti na Marsu v průběhu celého roku.

Sonda Mars Express je prvním přístrojem, který ESA vyslala k jiné planetě. K Marsu dorazila v roce 2003 a její očekávaná životnost byla pouhý jeden marťanský rok (687 dní).

Tu však již mnohokrát překonala a doposud vědcům poskytuje důležité údaje o geologii a atmosféře planety. Sleduje také prostředí na povrchu a jeho potenciál pro život.

mat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme