Vůz Perseverance zaznamenal na Marsu ‚rarášky‘. Na Zemi poslal i data ke studii povrchu rudé planety
Vesmírné vozidlo Perseverance na povrchu Marsu zaznamenalo několik rarášků. Nejde o žádné démony, ale o celkem běžný jev známý z naší planety - písečné víry. Přítomnost prachu na povrchu rudé planety je jen jeden z mnoha poznatků, které ve středu představila americká vesmírná agentura NASA.
Prachové nebo písečné víry, tzv. rarášci, vypadají jako tornáda. Vzdušný vír při nich z povrchu vynáší do výšky jemné částice prachu a písku. Trvají však velmi krátkou dobu a rychle mizí.
Před 45 lety na Marsu úspěšně přistála první sonda Viking 1. Na jejích zjištěních staví vědci dodnes
Číst článek
Rover zároveň dokázal na rudé planetě zaznamenat poryvy větru. „Také jsme dostali snímky, které zachycují poryvy větru, jak sbírají z povrchu prach a unáší ho přes krajinu. Jsou to velmi působivé fotografie. Máme na roveru mnoho sofistikovaných nástrojů, které nám pomůžou lépe porozumět, proč se tyto jevy tvoří a co znamenají,“ řekl vědecký pracovník projektu Perseverance Ken Farley. Snímky zveřejnila NASA na svém webu.
Vozidlo Pereseverance přistálo na Marsu 18. února a od té doby nejen snímkuje povrch planety, ale taky po něm cestuje. Za několik měsíců ujelo přibližně jeden kilometr na jih od místa přistání, aby zkoumalo horniny na dně kráteru. Jezero kráter je dnes příliš studené, suché a pusté místo, aby bylo obyvatelné, ale vědci věří, že dřív, před miliardami let, bylo zaplněné vodou - pravděpodobně i opakovaně.
„To je velmi důležité, protože to znamená, že máme několik časových úseků, ze kterých může hodně zjistit o přírodních podmínkách na Marsu. Samozřejmě tím máme i několik časových úseků, ve kterých můžeme najít stopy jakéhokoliv života, který na planetě mohl existovat,“ doplnil Farley.
Robotické rameno
Perseverance také vyfotil v kráteru útvar připomínající útes, který mohl vzniknout sedimentací. Vědci vlastně doteď nevědí, jestli horniny na Marsu jsou vyvřeliny nebo usazeniny. Zjistit by to ale mohli ještě dříve, než na rudou planetu zamíří lidská posádka.
K tomu mu slouží na dálku ovládané rameno, kterým je rover schopný vzít vzorech horniny. Tu dokáže navrtat, vyčistit stlačeným vzduchem od prachu, odebraný vzorek nasnímat a uložit do zabudovaných tubusů. Projekt Mars 2020, kterého je Perseverance součástí, počítá s tím, že v budoucnu stroje z Marsu taky dokážou odletět a tudíž dopravit tubusy se vzorky na Zem.
Perseverance na Mars dopravil také helikoptéru Ingenuity. Ta vědcům pomáhá zjišťovat možnosti budoucích letů na Marsu. Na začátku července úspěšně zakončil už devátý let a na další se chystá 24. července.
NASA zároveň na Marsu úspěšně testuje nástroj MOXIE, což je stroj na výrobu kyslíku. Do budoucna by měl být schopný zásobovat dýchatelným vzduchem první lidské výzkumníky na Marsu.
