‚Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.‘ Jak vypadala mise k Měsíci? A co NASA chystá dnes?

Přesně 50 let po výstupu Američanů na Měsíc si můžete připomenout souvislosti i detaily mise.

Praha/Moře klidu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Apollo 8 jako první obletělo Měsíc | Foto: NASA

„We choose to go to the Moon,“ oznámil 12. září 1962 Američanům prezident John Kennedy. V té době se takový úkol zdál nesplnitelný. „Zvolili jsme si cestu na Měsíc ještě v této dekádě – a také další věci – ne proto, že by byly snadné, ale protože jsou obtížné,“ zní český překlad klíčové věty slavného projevu.

Méně známé části projevu připomínají, že výzkum vesmíru nebyl hlavní účel mise: let na Měsíc měl Spojeným státům zajistit technologický náskok ve studené válce. V dubnu 1961, rok a půl před Kennedyho projevem, zvítězili Sověti v souboji o to, která velmoc dříve dopraví člověka do vesmíru. Kennedy Sovětům odpověděl tím, že ustanovil další milník – procházku po Měsíci.

„Zda se (lety do vesmíru pozn. red.) stanou silou dobra, nebo zla, záleží jen na lidstvu. A pouze pokud Spojené státy obsadí dominantní pozici, můžeme se podílet na rozhodnutí, zda se tento nový oceán stane mořem klidu, nebo dalším děsivým dějištěm války,“ zdůrazňoval Kennedy, proč je potřeba tenhle souboj vyhrát.

„Projektu Apollo, který měl za cíl dostat člověka na měsíc, předcházely dva další: projekt Mercury – ten začal v roce 1958 – a projekt Gemini, který následoval v roce 1961,“ popisuje počátky souboje o vesmír web Space.com.

„Až do samotného přistání na Měsíci měl ale navrch sovětský vesmírný program s úspěšnými misemi včetně Sputniku, prvního umělého satelitu Země, a Luny 2, první vesmírné sondy, která se dotkla Měsíce,“ píše Space.

V šedesátých letech se proto rozpočet NASA – Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku, zodpovědného za projekt Apollo – zvedl z šesti miliard na téměř 35 miliard dolarů ročně.

Sedm let po Kennedyho emotivním projevu – a šest let po jeho smrti – odstartovala mise Apollo 11 s cílem dobýt Měsíc. Přímo na Mysu Kennedy, dnešním Mysu Canaveral, start sledoval také tehdejší zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Jiří Dienstbier. Jeho reportáž si můžete poslechnout v archivním materiálu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhlasové noviny 16. 7. 1969: Start Apolla 11

Minutu po minutě let mapuje také deník NASA. V něm najdete mimo detailního popisu, co se na lodi během letu dělo, také přepisy rozhovorů a zvukové záznamy z řídícího střediska.

Po třídenní cestě k měsíčnímu orbitu a několika obězích sestoupili 21. července 1969 dva ze tří astronautů, Neil Armstrong a Buzz Aldrin, na povrch Měsíce. Třetí, Michael Collins, sledoval sestup z oběžné dráhy. Přistání modulu a první lidské kroky na Měsíci živě pozorovalo přes 600 milionů diváků z celé Země.

Velkou část 22hodinové procházky obou astronautů po Moři klidu provázely posluchače Českého rozhlasu redaktoři Jan Petránek a Ivo Budil živě. Poslechnout si můžete celý záznam, včetně dobových písniček.

Přehrát

00:00 / 00:00

21. 7. 1969: Vystoupení kosmonautů na Měsíc, 1. část

Přehrát

00:00 / 00:00

21. 7. 1969: Vystoupení kosmonautů na Měsíc, 2. část

Přehrát

00:00 / 00:00

21. 7. 1969: Vystoupení kosmonautů na Měsíc, 3. část

Na Zemi se astronauti vrátili 24. července před pátou hodinou odpoledne. Přistání v Pacifiku a úspěšný výlov astronautů posádkou letadlové lodi USS Hornet mapuje nedávno objevený archivní materiál. Ukazuje mimo jiné, jak byli kvůli obavám z nákazy případnými měsíčními bakteriemi všichni tři astronauti na tři týdny zavřeni do mobilní karantény. Ve filmu se s astronauty, zavřenými v karanténě, přišel před kamerami pozdravit i tehdejší prezident Nixon.

V Českém rozhlasu opět přistání živě sledovali Petránek s Budilem. Tehdejší posluchači si mohli poslechnout následující dvacetiminutový přenos.

Přehrát

00:00 / 00:00

24. 7. 1969: Přistání na Zemi

Armstrong: je to padesát na padesát

Mise k Měsíci se vydařila – archivní reportáž, natočená dva dny před startem mise, ale připomíná tehdejší pochybnosti uvnitř NASA i mezi samotnými účastníky letu.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhlasové noviny 14. 7. 1969: Poslední přípravy letu Apolla 11 na Měsíc

Sám Armstrong odhadoval pravděpodobnost, že na misi zemře, na deset procent. Šance na výstup na Měsíc podle něj byla padesát na padesát, popisuje historické souvislosti web Financial Times.

Celou misi mohla zhatit jediná chyba: žádný z kritických systémů – na rozdíl od současných kosmických lodí – neměl zálohu. Pokud by se kterýkoliv pokazil, mohl let skončit katastrofou.

Jedním z nejriskantnějších okamžiků byl start měsíčního modulu z povrchu zpět ke kosmické lodi. Pokud by motor selhal, Armstrong s Aldrinem by uvízli na Měsíci, žádná jiná alternativa nebyla. Pro takový případ měl tehdejší prezident Nixon připravenou smuteční řeč„Osud rozhodl, že muži, kteří se v míru vydali prozkoumat Měsíc, na něm zůstanou v míru odpočívat,“ začíná nevyslovený projev.

Připomínkou, že tragédie může nastat kdykoliv, je také osud posádky Apolla 1, prvního amerického pilotovaného letu na oběžnou dráhu Země. Astronauti Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee uhořeli v lednu 1967 při cvičení, když se stoprocentně kyslíková atmosféra v modulu vznítila od elektrického vedení.

Smrt astronautů mohla znamenat konec programu Apollo. NASA načas zastavila pilotované lety a testovala bezpečnost svých plavidel bez posádek. Teprve v říjnu 1968, 21 měsíců po tragédii, se vrátila k pilotovaným letům – nové moduly ovšem dostaly snadněji otevíratelný vstup a při testech se začal používat bezpečnější mix kyslíku a dusíku. Apollo 7 s tříčlennou posádkou vystoupalo na oběžnou dráhu Země, astronauti pak úspěšně otestovali přistání v moři.

Vracíme se VE VELKÉM, píše Trump

„Dobytí Měsíce znamenalo konec vesmírného závodu mezi Američany a Sověty. Apollo 11 znamenal jednoznačné vítězství pro Spojené státy,“ píše web Space.com.

Po Apollu 11 absolvovaly misi k Měsíci posádky dalších pěti letů a celkem deset astronautů. Dosud posledními lidmi, kteří se prošli po měsíčním povrchu, jsou Gene Cernan a Jack Schmitt letu Apollo 17. Od roku 1972 je Měsíc s výjimkou několika přístrojů, které za sebou posádky zanechaly, opět opuštěný.

To se teď má změnit.

„Vracíme se na Měsíc, pak na Mars,“ oznámil 13. května 2019 Američanům prezident Donald Trump. „Zvyšuji rozpočet NASA o 1,6 miliardy dolarů, abychom se do vesmíru vrátili VE VELKÉM.“

Téměř šedesát let po Kennedyho avízu projektu Apollo dostala NASA za úkol připravit jeho dvojče: projekt Artemis. Artemis je podle řecké mytologie sestrou Apollóna; nová mise má na Měsíc posadit první ženu. Deadline byl původně rok 2028, před několika týdny jej ovšem americký prezident změnil na 2024.

Mise na Měsíc je ale tentokrát jen polotovar. Podle Trumpa má posloužit ke vzdálenějšímu cíli, vyslání člověka na Mars.

„Tentokrát už na Měsíci zůstaneme,“ tweetnul letos v březnu Jim Bridenstine, Trumpův ředitel NASA. „To, co se přitom naučíme, využijeme pro další obří skok – pošleme astronauty na Mars.“ Harmonogram stanoví, že „pověsit“ na oběžnou dráhu měsíce trvalou základnu by NASA měla do deseti let, poslat člověka na Mars pak v roce 2033. Podobný termín pro lety k Marsu ostatně slíbil už předchozí prezident Barack Obama.

„Mezi nadšenci pro objevování vesmíru jsou dva tábory,“ rozebírá nové plány zmiňovaný článek Financial Times. „Část je přesvědčena, že znovu poslat astronauty na Měsíc je dobrý nápad, část je proti. A pak je tu Donald Trump, který, zdá se, souhlasí s oběma.“

Ještě větší problém než Trumpova chaotická vyjádření a o čtyři roky dřívější termín může být financování NASA. Přestože americký prezident mluví o navyšování rozpočtu, od šedesátých let minulého století se jeho relativní příjmy neustále snižují. Zatímco na vrcholu programu Apollo dostávala NASA čtyři procenta amerického rozpočtu, dnes je to půl procenta. Od šedesátých let se také rozrostla vesmírná konkurence: na Měsíc se v blízké budoucnosti chystá Čína, Japonsko nebo Indie.

Rozpočet NASA | Foto: Jan Boček | Zdroj: FInancial Times: Why Nasa’s next Moon mission can’t be an Apollo retread

Jan Boček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme