Dostane se na Měsíc dřív Čína, nebo Amerika? NASA varuje před soubojem o nerostné suroviny
Může si Čína nárokovat Měsíc? Peking to popírá, ale americká vesmírná agentura NASA se toho obává. Její ředitel mluví o nových vesmírných závodech, tentokrát mezi USA a Čínou. O tom, kdo „bude mít nakonec navrch“, rozhodnou příští dva roky. NASA se bojí, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson pro server Politico.
Clarence William, který dnes používá příjmení Nelson, je bývalý astronaut a někdejší floridský senátor za Demokratickou stranu. Vyjádřil podle serveru Politico naději, že Spojené státy mohou lunární závod s Čínou vyhrát, ale čas se jim krátí.
Poslechněte si celý rozhovor Renaty Kropáčkové a Heleny Berkové ze zahraniční redakce Českého rozhlasu
NASA připomíná podobný spor o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři. Na souostroví nebo jeho část si dělá nárok celkem šest zemí: Čína, Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.
Spratlyho ostrovy jsou většinou neobydlené, ale jsou tam ložiska nerostných surovin. Čínská armáda si tam zřídila základny. Mezinárodní rozhodčí soud v Hongkongu před sedmi lety čínské územní nároky odmítl, Čína k tomu tehdy uvedla, že verdikt neuznává.
Podobný postup: nejdřív základna, pak nárok, může podle ředitele NASA jednou hrozit na Měsíci. Dodejme, že Čína i Spojené státy jsou signatáři Smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1966, která zakazuje územní nároky na vesmírná tělesa, včetně Měsíce.
Modul Orion završil cestu kolem Měsíce. Pádem do Tichého oceánu dokončil první krok mise Artemis
Číst článek
Peking zájem o lunární dominanci popírá. Tvrdí, že vesmír není žádná zápasnická aréna, tvrdí mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü. „Někteří američtí představitelé nezodpovědně zkreslují normální a legitimní úsilí Číny o výzkum vesmíru,“ dodává.
Obavy ze zaměření čínského vesmírného programu vyjádřila nedávno i velitelka amerických vesmírných sil Nina Armagnová. Obává se, že Čína dokáže Spojené státy ve vesmíru nejen dostihnout, ale i předstihnout. A připomíná rychlé tempo vojensky řízeného čínského vesmírného programu.
Nefritový králík
Jak píše server Politico, čínské úspěchy shrnuje v nedávné zprávě pro Kongres i americké ministerstvo obrany. Například přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce proběhlo poprvé v historii před čtyřmi lety. V prosinci 2020 dopravila sonda na Zemi vzorky lunárního povrchu.
0:04
Vědci znají rychlost prašného víru na Marsu. Vyčetli ji ze zvukového záznamu vozítka Perseverance
Číst článek
Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která něco podobného dokázala. Totéž před deseti lety, kdy jako třetí země světa dopravila na Měsíc lunární vozítko nazvané Nefritový králík.
Teď jde tedy o to, kdo se dostane dřív na Měsíc. Američané mají program Artemis, na Měsíc chtějí vyslat astronauty v roce 2025. A ředitel NASA Nelson považuje právě příští dva roky za rozhodující, kdo v soupeření získá výhodu.
Američané byli na Měsíci naposled před 50 lety v prosinci 1972. Číňané chtějí mít své tchajkonauty na Měsíci do konce desetiletí.
Více si poslechněte v audiozáznamu výše.
