Čína vyslala na Měsíc sondu se skleníkem a semínky. Chce vyzkoušet pěstování zeleniny v kosmu
Talking China Moon mission, NASA OSIRIS-REx arrival at asteroid Bennu, and SpaceX launches this weekend on CNN and CGTN! #NASA #China #SpaceX #OneOrbit pic.twitter.com/qZL67yMtTA
— OneOrbit (@OneOrbitCDR) December 7, 2018
Čína v pátek večer vyslala na Měsíc sondu Čchang-e 4, na palubě má řadu přístrojů, robotické vozítko nebo malý tříkilový skleník se semeny zeleniny. „Pro Čínu je tahle mise velmi prestižní. Já bych dokonce řekl, že poprvé v historii udělá něco, co zatím nikdo jiný nedokázal a ani se o tom nepokusil," řekl pro Radiožurnál odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl. K cíli by měla dorazit 3. ledna.
Téměř 50 let poté, co člověk poprvé vstoupil na povrch Měsíce, sem Čína vyslala sondu, která podle odborníka na kosmonautiku Tomáše Přibyla nese řadu přístrojů, robotické vozítko nebo malý tříkilový skleník se semeny zeleniny. Číňané chtějí zjistit, zda je možné pěstovat zeleninu v uzavřením prostředí v podmínkách nízké gravitace. Sonda by měla dorazit k cíli 3. ledna.
Sojuz se úspěšně dostal na oběžnou dráhu, tříčlenná posádka má na ISS strávit 194 dnů
Číst článek
Největší výzvu pak má představovat radiová komunikace, sonda totiž přistane v rádiovém stínu. Spojení se Zemí bude udržovat přes čínský satelit v libračním centru L2 (Lagrangeův bod L2) v soustavě Země-Měsíc.
Sonda Čchang-e 4 s robotickým vozítkem má přistát poblíž jižního pólu Měsíce, kde pak má robot zahájit svůj průzkum. „To ještě nikdo nedělal. Bude to mít velký význam,“ řekl vedoucí vědec čínského měsíčního programu Ou-jang C'-jüan.
Důležitost mise potvrzuje i Přibyl. „Pro Čínu je tahle mise velmi prestižní. Já bych dokonce řekl, že poprvé v historii udělá něco, co zatím nikdo jiný nedokázal a ani se o tom nepokusil," řekl pro Radiožurnál.
Čínské vesmírné ambice
Stejně jako v případě sondy Čchang-e 3, která v roce 2013 dosedla na Měsíci jakožto první čínská sonda, bude i tentokrát cesta trvat dva týdny nebo i o několik dní déle.
Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.
Spojené státy na Měsíc v letech 1969 až 1972 vyslaly dohromady 12 astronautů. V roce 1976 na přirozené družici Země přistála sovětská sonda Luna 24 a o 37 let později pak čínská Čchang-e 3.
