OBRAZEM: Novinkou v planetáriu Praha je model raketoplánu Atlantis, v plánu je i simulátor
Model raketoplánu Atlantis v poměru 1:1 obohatil expozici pražského planetária. Od čtvrtka si ho lidé prohlédnou zvenčí i zevnitř, později v něm vyzkouší i let pomocí simulátoru, řekl za organizaci David Soumar. Replika byla představena ve středu během on-line pořadu k 10. výročí přistání raketoplánu Atlantis. Tento let 21. července 2011 uzavřel třicetiletou éru raketoplánů. K ukončení provozu raketoplánů NASA vedly především vysoké náklady.
Soumar řekl, že příprava nového exponátu trvala dlouho. Atlantis v planetáriu rozšiřuje sadu 4D simulátorů jízdy po povrchu Měsíce a Marsu a modelů přistávacího modulu Apolla 1, do něhož se lze také podívat, a kosmické lodi Vostok 1.
„Máme v plánu připravit tři možné levely, jak se podívat dovnitř,“ uvedl Soumar k novinkovému exponátu. „Teď otvíráme ten první, kdy se návštěvníci mohou podívat dovnitř a vyfotit se tam. Druhý a třetí level bude obsahovat už samotný let na simulátoru, který bude vevnitř připraven,“ popsal. Další etapy chce lidem planetárium zpřístupnit do konce letošního roku.
3:01
Před 45 lety na Marsu úspěšně přistála první sonda Viking 1. Na jejích zjištěních staví vědci dodnes
Číst článek
Repliku zhruba 20 lidí plánovalo a sestavovalo přímo uvnitř planetária. Soumar podotkl, že s některými detaily si „vyhráli“. „Teď to vypadá, jakoby se (raketoplán) proboural dovnitř. Máme tam udělanou i takovou popraskanou zeď kolem, aby to opravdu vypadalo, že tam vletěl zvenku,“ poznamenal Soumar.
Příprava modelu vyšla na částku mezi jedním až dvěma miliony korun. Skutečný raketoplán Atlantis je nyní v muzeu v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.
Éru raketoplánů zahájila Columbia 12. dubna 1981. Během 30 let raketoplány odstartovaly na 135 misí, z nichž dvě skončily katastrofou. Všechny raketoplány – celkem jich bylo postaveno pět: Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour – ve vesmíru strávily 1333 dní. Na oběžnou dráhu vynesly 355 astronautů ze 16 zemí a na 180 družic. K nejslavnějším misím patřilo vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1990 a jeho oprava v roce 1993.
S érou raketoplánu jsou ale spjaty i dvě tragédie, při nichž zahynula celá sedmičlenná posádka. V lednu 1986, krátce po startu raketoplánu Challenger, způsobilo špatné těsnění pomocné rakety mohutnou explozi hlavní nádrže hmoty a zkázu Challengeru. V roce 2003 byla příčinou nehody raketoplánu Columbia pěna, která při startu odpadla z nádrže a poškodila tepelnou ochranu. V důsledku toho se raketoplán 1. února při návratu ve výšce 63 kilometrů rozpadl.
Od roku 2011, kdy byl ukončen provoz amerických raketoplánů, byly USA závislé při dopravě svých astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) hlavně na ruské lodi Sojuz. Závislost na ruských lodích skončila v květnu 2020, kdy první soukromá společnost, americká firma SpaceX, dopravila posádku na oběžnou dráhu kolem Země, když do vesmíru odletěla její loď Crew Dragon.
