'Pozoruji, co Bůh stvořil, tak trochu z jeho perspektivy.' Papež mluvil s astronauty vesmírné stanice

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice po telefonu přiblížila život na oběžné dráze papeži Františkovi. Mluvili spolu asi 20 minut. Šest kosmonautů Františkovi například popsalo, co cítí při pohledu na rodnou planetu.

Vatikán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Papež František mluvil s kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici | Zdroj: Reuters

„Každý den mne to naplňuje radostí. Pozoruji to, co Bůh stvořil, tak trochu z jeho perspektivy,“ citoval velitele stanice ISS Randyho Bresnika Radiožurnál. Podle něj takový zážitek pohne každým.

Ruský kosmonaut Aleksandr Misurkin svůj vztah k zemi přirovnal k ději knihy Antoina de Saint-Exupéryho. K naší planetě prý cítí stejnou lásku, jakou choval Malý princ ke své jediné růži.

Na Měsíci je 50 kilometrů dlouhá jeskyně. Může být základnou pro astronauty, myslí si experti

Číst článek

Funkci překladatele během zhruba dvacetiminutového rozhovoru zastal italský astronaut Paolo Nespoli. Papež pětičlennou posádku zasypal bezelstnými dotazy. Ptal se například na to, co se jim ve vesmíru líbí, co je nejvíce překvapilo a co je inspirovalo k tomu, že se stali kosmonauty.

Odpovědi, jichž se papeži Františkovi dostalo od ruských astronautů Alexandra Misurkina a Sergeje Rjazanského, značí podle agentury AP další malý krok ve zlepšování vztahů mezi Vatikánem a ortodoxním Ruskem. Papež ze vztahů s ortodoxní církví učinil jednu z priorit svého pontifikátu a je prvním papežem, který se za poslední tisíciletí setkal s moskevským patriarchou.

Rjazanskij Františkovi řekl, že jej inspiroval jeho dědeček, sovětský inženýr, který se podílel na vývoji Sputniku, vůbec první umělé družice, která před 60 lety zahájila nevyhlášený závod o dobývání kosmu.

První výstup zaznamenaný 360° kamerou. Ruští kosmonauti natočili rekordní pobyt ve vesmíru

Číst článek

„Je pro mě velkou ctí, že mohu pokračovat v tom, co dělal, a naplňovat jeho sny při letech do vesmíru, jež jsou budoucností celého lidstva," odvětil papeži v angličtině. „V tom spočívá naše síla. Nezapomínejme nikdy na naše kořeny. Jsem opravdu rád, že to slyším. Děkuji vám," odpověděl mu František, který dlouhodobě vyzdvihuje roli prarodičů.

Papež František všem členům ISS za jejich osobní dojmy poděkoval a popřál jim mnoho štěstí při plnění budoucích úkolů. Záznam rozhovoru najdete na stránkách NASA.

Mezinárodní vesmírná stanice se s Vatikánem spojila podruhé v historii. K její posádce v roce 2011 promluvil Benedikt XVI.

Věda a církev k sobě patří

Byť katolická církev může v historickém kontextu působit jako protivědecká instituce, faktem je, že Vatikán financuje rozsáhlý astronomický program, vlastní astronomickou observatoř ve městě Castel Gandolfo a k výzkumu využívá i observatoř v arizonském Tucsonu.

V současné době se církev zabývá vesmírem zejména pro pochopení toho, jak realita, kterou podle věřících stvořil Bůh, vlastně funguje. Podle faráře a genetika Marka Váchy k sobě věda a církev nerozlučně patří.

„Třicet či víc kráterů na Měsíci je pojmenováno podle jezuitů, celý obor – genetiku – založil řeholník Johann Gregor Mendel a autorem teorie velkého třesku je belgický kněz Lemaître, takže přístup katolické církve k vědě je vlastně pořád stejný. A pokud tam byly nějaké konflikty, tak byly v podstatě dva. Byla to kauza Galilei v roce 1623 a potom samozřejmě Darwin.“ Jak u Galilea, tak i u Darwina jde ale podle Váchy hlavně o metodologický, ne přímo faktický spor.

Pokřtí i Marťany

Církev by podle všeho nevykolejil ani případný objev mimozemského života. Třeba podle vatikánského astronoma José Funese je mimozemský život pravděpodobný.

Sám papež František se před lety vyjádřil v tom smyslu, že kdyby za ním přišli Marťané, klidně by je pokřtil. I svatý František z Assisi před skoro tisíci lety polemizoval o tom, že pokud Bůh stvořil život i mimo dosah církve na Zemi, mohl ho stvořit i ve vesmíru.

Církevní zájem o vesmír není záležitostí jen poslední doby. Katolíci se o astronomii zajímají už stovky let, a to hlavně kvůli přesnému určení některých pohyblivých církevních svátků, jako jsou třeba Velikonoce. Katolická církev ale aktivně podporuje také výzkum Marsu nebo sekvenování lidského genomu.

Václav Jabůrek, Ondřej Novák, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme