Před 45 lety na Marsu úspěšně přistála první sonda Viking 1. Na jejích zjištěních staví vědci dodnes

20 . července 1976 přistála na Marsu vůbec první sonda, nesoucí název Viking 1. Spojené státy si tak připsaly další vítězství ve vesmírných závodech se Sovětským svazem. Výzkumu rudé planety se obě velmoci intenzivně věnovaly od počátku 60. let. Sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) poslala na Zemi první záběry z povrchu Marsu.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Planetární sonda Viking 1 | Zdroj: Wikipedia

„Po dvojím odkladu dnes konečně přistál modul americké kosmické stanice Viking 1 na Marsu. Při plánovaném vědeckém průzkumu bude přistávací modul především zjišťovat eventuální známky života na Marsu,“ informoval v červenci 1976 Československý rozhlas.

Přehrát

00:00 / 00:00

45 let od přistání na Marsu

Odborníci z NASA se tehdy chtěli vyhnout neúspěchu, a tak Viking 1 nejprve provedl fotografický průzkum oblastí vhodných pro přistání, a až pak začal klesat k povrchu rudé planety.

Sonda měla tvar většího psacího stolu, rozměry jeden krát 1,5 metru, třínohý podvozek a vážila 600 kilogramů, popisuje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl. „Kromě toho nesla ještě 29 kilogramů přístrojů a dva radioizotopové generátory, což jsou vlastně plutoniové baterie,“ dodává.

Kromě kamer, díky kterým se na Zemi dostaly první snímky z povrchu planety, byla sonda vybavená i biochemickou laboratoří. Ta měla za cíl pomoct vědcům odpovědět na základní otázku, jestli je na Marsu život.

Devátý let vrtulníku Ingenuity na Marsu překonal rekordy. Přelétl více než půl kilometru terénu

Číst článek

„Zkoumali, zdali nejsou zdejší organismy schopné vázat oxid uhličitý. Jestli nedochází k rozkladu organických látek na oxid uhličitý, čili jestli nedochází k tomu takzvanému tlení, které známe tady na Zemi. Nic z toho se bohužel nepotvrdilo,“ vysvětluje Přibyl. 

Již na začátku září 1976 se k přistání na Marsu chystala další sonda pojmenovaná Viking 2. „(Viking 2) Byl vypuštěn 9. září loňského roku a podle předpokladů by měl jeho přistávací modul dosednout na povrchu Marsu letos 4. září,“ informovaly Rozhlasové noviny 8. srpna 1976.

Houby by v budoucnu mohly likvidovat plasty, radioaktivní odpad i pomoci v kolonizaci Marsu

Číst článek

Viking 2 nakonec přistál o den dřív. Obě sondy za dobu svého fungování pořídily dohromady několik desítek tisíc snímků. Na jednom z nejznámějších je zachycený útvar, který připomíná lidskou tvář. Po jeho uveřejnění se začaly šířit spekulace, že ho vytvořila vyspělá mimozemská civilizace. Vědci je však všechny vyvrátili. 

„Byla to hra světel a stínů. Když pak k Marsu přiletěly v 90. a nultých letech další sondy s mnohem lepšími kamerami, tak zjistily, že tam žádná tvář není. Že jsou to prostě jenom písečné duny, které byly zrovna v určitém okamžiku šikovně nasvícené,“ uvádí Přibyl. 

Viking 2 pracoval na Marsu tři roky, pak mu selhaly baterie. Viking 1 měl fungovat jen 58 dní, nakonec však vydržel déle než šest let, až do 13. listopadu 1982. Vědci na zjištěních těchto dvou sond staví dodnes, a to i přes přístup k mnohem vyspělejším technologiím.

Zatím poslední úspěšné přistání na Marsu slavil tým NASA letos v únoru. Americký průzkumný robot pojmenovaný Vytrvalost (Perseverance) dosedl na povrch planety 18. února. I tahle sonda by měla na Marsu v následujících letech pátrat po známkách života.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme