Rusko představilo plány vesmírného programu. Příští rok vyšle sondy k Měsíci a Marsu

Rusko vyšle v červenci příštího roku automatickou stanici Luna-25 na Měsíc a v září bude následovat rusko-evropská mise s robotickým vozítkem na Mars, oznámil v ruské televizi šéf státní korporace Roskosmos Dmitrij Rogozin.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Planeta Mars | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Devítiměsíční mise ExoMars 2022 má na rudé planetě pátrat po důkazech existence života v minulosti a současnosti, poznamenal na svém webu list Izvestija.

Rusko staví vlastní orbitální stanici, oznámil šéf Roskosmosu. Připravena má být v roce 2025

Číst článek

Připomněl také, že start automatické meziplanetární stanice Luna-25 z nového ruského kosmodromu Vostočnyj se původně plánoval na tento měsíc. Ale v srpnu Roskosmos informoval o odkladu na květen příštího roku vzhledem k potřebě delší přípravy.

Rogozin tedy ve středu informoval o dalším odkladu projektu, který má zahájit dlouhodobý ruský „měsíční“ program, počítající s odběrem vzorků z povrchu Měsíce a ve vzdálenější perspektivě i s vybudováním základny na Měsíci ve spolupráci s Čínou.

Odklad kvůli pandemii

Aparát Luna-25 se podle deníku skládá z přistávacího zařízení a přístrojového úseku. Úkolem je vypracovat základní postupy a technologie pro hladké přistání a výzkum dané oblasti Měsíce.

Ruští filmaři začali s natáčením prvního filmu ve skutečném vesmíru. Pracovat budou přímo na ISS

Číst článek

Roskosmos a Evropská kosmická agentura (ESA) loni v březnu oznámily, že kvůli pandemii odkládají start druhé etapy společné mise ExoMars s vysláním robotického vozítka ke zkoumání rudé planety o dva roky.

Původně se speciální robotické vozítko mělo k Marsu vydat loni v létě. Nový termín startu byl vybrán s ohledem na balistické podmínky, které umožňují vypuštění aparátu ze Země k Marsu jednou za dva roky v rámci dvou krátkodobých časových úseků, jež trvají každý deset dnů.

Vozítko bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli.

Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme