Sojuz 4 a 5. Před padesáti lety se Sovětům povedlo poprvé spojit vesmírné lodě s lidskou posádkou

Spojení dvou objektů na oběžné dráze je v současnosti běžnou záležitostí. Koncem 60. let ale byl takový výkon něčím výjimečným. První spojení lodí s lidskou posádkou v dějinách kosmonautiky se podařilo téměř před 50 lety, 16. ledna 1969, sovětským kosmickým plavidlům Sojuz 4 a Sojuz 5. Podobný pokus přitom o čtvrt roku dříve skončil nezdarem.

Moskva/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Snímek z dokumentárního filmu Setkání na orbitě. Na fotce je kosmonaut Alexej Jelisejev před tréninkem v nulové gravitaci | Zdroj: Profimedia

Let Sojuzů 4 a 5 nebyl samoúčelnou ukázkou schopností sovětské kosmonautiky, ale spíše pozůstatkem ambiciózního programu přistání na Měsíci. Právě spojení lodí na oběžné dráze mělo být jedním z nejdůležitějších manévrů při cestě na zemskou družici. Tyto závody s Američany ale Sověti nakonec prohráli, zatímco američtí astronauti koncem 60. let již oblétli Měsíc a v červenci 1969 přistáli na jeho povrchu, Sověti byli ve stejné době schopni úspěšně vyslat své lodě jen na oběžnou dráhu Země.

Rusko plánuje cestu na Měsíc. První loď by se měla vydat na cestu za dva roky, oznámil šéf Roskosmosu

Číst článek

Poprvé se o spojení dvou vesmírných lodí Sověti pokusili v říjnu 1968. Sojuz 3 pilotovaný Georgijem Beregovým se sice k bezpilotnímu Sojuzu 2 přiblížil na několik desítek metrů, spojit se s druhou lodí se však kosmonautovi přes několik pokusů nepodařilo.

Přeručkování do druhé lodi

Ani let „čtyřky“ a „pětky“ sice nebyl bez problémů, setkání se podařilo až na druhý pokus, mise ale nakonec skončila podle plánu. Dva členové posádky Sojuzu 5, Alexej Jelisejev a Jevgenij Chrunov, vystoupili do volného kosmu a přeručkovali do druhé lodi, kde na ně čekal Vladimir Šatalov.

Po přibližně čtyřech a půl hodinách spojení se od sebe obě kosmické lodě odpoutaly a zamířily zpět na Zem. „Čtyřka“, nyní s tříčlennou posádkou, přistála ráno 17. ledna 1969 v kazašské stepi po necelých třech dnech strávených ve vesmíru.

„Pětka“, kterou pilotoval osamělý Boris Volynov, měl ale méně štěstí. Dokonce nechybělo málo k tomu, aby měl sovětský kosmický program další oběť. Už v dubnu 1967 totiž při tragické havárii Sojuzu 1 zahynul Vladimir Komarov.

Dobývání vesmíru v roce 2019: dvě nové lodě, čínská stanice, oblet Slunce i možný návrat na Měsíc

Číst článek

Před přistáním se totiž od návratového modulu neoddělila přístrojová sekce. Loď se během sestupu převracela a vysoká teplota začala ohrožovat vnitřek. Nakonec se přistávací modul osvobodil, loď se ale již nepodařilo stabilizovat. Vystřelil sice padák, rotující kabina ale neustále smotávala a rozmotávala šňůry.

Zlomená čelist a vyražené zuby

Dopad na zem byl tvrdší, než se očekávalo, a kosmonaut to odnesl zlomenou čelistí a vyraženými zuby. Navíc přistál stovky kilometrů od plánovaného místa v zasněžených uralských horách a v téměř čtyřicetistupňových mrazech se Volynov raději vypravil sám za teplem. Skončil v domě překvapeného rolníka. Překvapených záchranářů se unavený Volynov poté prý pouze zeptal, jestli během dramatických událostí nezešedivěl.

Dramatickým situacím kolem kosmonautů ze Sojuzů 4 a 5 tím ale neměl být konec. Necelý týden po přistání se totiž stali nechtěnými aktéry nepodařeného atentátu na sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Na kolonu s nejvyššími politickými činiteli a vesmírnými hrdiny, která 22. ledna 1969 vjížděla do jedné z bran Kremlu, totiž začal střílet dvacetiletý podporučík Viktor Iljin. Chtěl zastřelit Brežněva, místo toho ale smrtelně zranil řidiče vozu, ve kterém seděli kosmonauti. Sovětské soudy ho na dlouhá léta poslaly do psychiatrické léčebny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme