Sonda InSight úspěšně přistála na Marsu, má zkoumat nitro rudé planety

Americká sonda InSight v pondělí úspěšně přistála na rudé planetě. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). InSight se má stát první sondou, která bude zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety.

Pasadena/Mars (Aktualizováno: 23:18 26. 11. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vizualizace sondy InSight na Marsu | Zdroj: NASA/JPL-Caltech

„Bezchybné,“ prohlásil po přistání šéfinženýr Rob Manning z Laboratoře proudového pohonu NASA, která za misí stojí. „V tohle jsme skutečně doufali,“ dodal. Prohlásil také, že si velmi oddechl.

Přistání patřilo k nejnáročnějším částem mise, pracovníci NASA manévr označovali za 6,5 minut hrůzy. Sonda během nich vstoupila do řídké marsovské atmosféry s rychlostí 19 800 kilometrů v hodině a postupně s pomocí tepelného štítu, padáku a přistávacích trysek zpomalila na osm kilometrů v hodině.

InSight, který podle plánu dosedl na severní polokouli na planině Elysium v blízkosti rovníku, již poslal na Zemi první snímek z povrchu.

Fotografie je ale neostrá, neboť čočka kamery byla ještě v ochranném pouzdře. Patrné jsou ale částečky prachu. Letové středisko NASA uvedlo, že všechny systémy sondy po přistání pracují nominálně.

Vědci NASA nyní musí přes pět hodin vyčkat na potvrzení, že se správně rozevřely solární panely nezbytné pro zásobování sondy elektrickou energií. Pokud tato operace selže, nebude mít InSight energii ke své práci. Informaci pošle sonda Mars Odyssey, která je od října 2001 na oběžné dráze kolem Marsu.

Americký viceprezident Mike Pence již na twitteru pogratuloval NASA, výrobci sondy Lockheed Martin a všem ostatním, kteří se na misi podílejí. „Je to po osmé, co USA přistály na Marsu, a první mise, kdy budou zkoumány hlubiny. Neuvěřitelný milník,“ napsal Pence.

Úkolem sondy budě měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat marsotřesení, pokud existuje. Na palubě je také radiolokátor pro měření odchylek v rotaci Marsu, což vědcům pomůže zjistit podrobnosti o planetárním jádře.

InSight se tak má stát první sondou, která bude zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety. „Vracíme se zpět ke kořenům Sluneční soustavy,“ komentoval potenciál mise Bruce Banerdt, člen týmu připravujícího misi nové sondy.

„Studovali jsme Mars z oběžné dráhy a z povrchu od roku 1965. Nyní se konečně podíváme dovnitř Marsu a posílíme tak naše znalosti této sousední planety, zatímco NASA připravuje vyslání lidských průzkumníků do vzdálenějších koutů Sluneční soustavy,“ řekla Lori Glazeová z oddělení planetárních věd NASA. Pátrat po stopách dávného či současného života InSight nebude.

O Marsu

Mars je druhou nejmenší planetou sluneční soustavy (po Merkuru) a čtvrtou od Slunce. Oproti Zemi má jen přibližně čtvrtinový povrch a pouze asi desetinu hmotnosti. Má dva malé měsíce - Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza).

Oblaka na Marsu jsou tvořena převážně krystaly ledu. Lze je pozorovat i ze Země

Číst článek

Má velmi řídkou atmosféru, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci. Rozdíly se pohybují od minus 133 do plus 27 stupňů Celsia. Průměrná teplota na Marsu je pak minus 55 stupňů Celsia.

Na Marsu je také nejvyšší známá hora Sluneční soustavy - vulkán Olympus Mons, která se tyčí do výšky 27 kilometrů nad povrchem planety.

Název dostala planeta podle římského boha války Marta. Říká se jí i rudá planeta - červený je prach a písek bohatý na oxid železitý.

Výzkum rudé planety

První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz v říjnu 1960, sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.

Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu.

OBRAZEM: 2000 dní na Marsu. Robot Curiosity slaví nový milník, na Rudé planetě hledá stopy života

Číst článek

Prvním úspěšným přistáním se stala 20. července 1976 americká sonda Viking 1, která pak šest let mapovala povrch.

Délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity. To je na Marsu od ledna 2004 dodnes, po mohutné prachové bouři letos v červnu se ale odmlčelo. Sonda Viking 1 pak na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu.

Nyní zkoumá Mars sedm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy: Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA), Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA), Maven (od září 2014, USA), Mangalján (od září 2014, Indie) a Trace Gas Orbiter (přinesla modul Schiaparelli; od října 2016, ESA).

Na povrchu Marsu je pak po letoším odmlčení Opportunity jediné robotické vozítko, americké Curiosity (od srpna 2012).

Vizualizace sondy InSight na Marsu. Sonda má zkoumat nitro Marsu, včetně jádra planety. | Zdroj: NASA/JPL-Caltech

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme