Sověti před 60 lety vypustili Sputnik, vůbec první umělou družici Země

Před 60 lety vstoupilo lidstvo do kosmické éry. Tehdejší Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu první umělou družicí Země, nazvanou Sputnik. Zkonstruoval ji slavný Sergej Koroljov. Sputnik zároveň odstartoval kosmické závody mezi Sovětským svazem a Spojenými státy.

Oběžná dráha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Model Sputniku. Pípavý signál, kterým se z vesmíru hlásila první umělá družice země, se stal symbolem počátku kosmické éry

Model Sputniku. Pípavý signál, kterým se z vesmíru hlásila první umělá družice země, se stal symbolem počátku kosmické éry | Foto: NSSDC, NASA | Zdroj: Public domain

Pípavý signál, kterým se z vesmíru hlásila první umělá družice země, se stal symbolem počátku kosmické éry. Do vysílání ho zařadily rozhlasové a televizní stanice na celém světě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 60 lety vstoupilo lidstvo do kosmické éry. Tehdejší Sovětský svaz vypustil na oběžnou dráhu první umělou družicí Země, nazvanou Sputnik

„Já jsem byl devítiletý kluk, četl jsem knihy, které se týkaly fantaskních letů do kosmu. A když se v rozhlase objevila zpráva o startu Sputniku, vzpomínám si, že jsem si tu družici tehdy i namaloval. A možná to i napomohlo tomu, co teď dělám,“ řekl Radiožurnálu odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.

„My jsme tedy ten start čekali, ovšem nevěděli jsme, odkud přijde dřív. Američani chystali svého Vanguarda, Sověti o tom mlčeli. I když jsme věděli, že konají nějaké přípravy, byl to pro mě šok, kdy jsem se musel vůbec vzpamatovat z toho, že člověk poprvé přemohl gravitaci a dostal těleso vytvořené lidskýma rukama do kosmického prostoru a tam se z něho stala umělá planeta,“ zavzpomínal Boris Valníček, tehdy mladý vědec Astronomického ústavu ČSAV.

Pomohla i série náhod

„Kreml na tom měl zpočátku pouze politický zájem, k celé věci přistupovali váhavě. Když Američané oznámili, že vypustí svoji první umělou družici, to znamená první družici země, tak Kreml dal zelenou. Vše se muselo udělat ve velmi krátkém šibeničním termínu,“ vysvětluje Pavel Toufar.

Sovětským vědcům vedeným konstruktérem Sergejem Koroljovem tehdy pomohla i série náhod. „Připravovali balistickou vojenskou raketu jako nosič jaderné hlavice. A když postavili silnou nosnou raketu, ukázalo se, že se pro vojenské účely se moc nehodí,“ popisuje odborník Toufar a dodává, že se z ní pak stala nosná komická raketa.

„Dokázala dopravit na oběžnou dráhu na tehdejší dobu poměrně těžkou družici,“ připomíná expert. Sputnik měl kulovitý tvar o průměru 58 centimetrů a hmotnost přes 80 kg. Uvnitř obálky byl zdroj energie a jediný přístroj: vysílačka.

„Sputnik splnil svůj úkol. Ten byl poměrně jednoduchý: vysílat signál, z jeho změny se sledovaly charakteristiky vysoké atmosféry, to byl snad jediný vědecký program,“ dodává Pavel Toufar. První Sputnik odstartoval závody ve vesmíru mezi velmocemi. Ruský náskok smazali Američané až v roce 1969 přistáním na Měsíci.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme