Problémy se spaním, ale šance pro fotografy. Superúplněk přináší nadšení i nervozitu
Někdo se při superúplňku těší na večerní romantické výhledy. Někoho ale možná děsí představa, že se v noci na čtvrtek nevyspí. O vlivu úplňku na lidský spánek se mluví hodně. Co z toho je pravda, co jsou spíš mýty? A jak postupovat, když chceme superúplněk kvalitně vyfotit? Hosty Českého rozhlasu Plus byli vedoucí lékař spánkové poradny INSPAMED Martin Pretl a fotograf Petr Horálek.
O lidském spánku v úplňku se toho příliš neví. Prací, které by to studovaly, se moc nevyskytuje. Výsledky, které jsou podávány, podle Pretla ale naznačují, že úplněk určitý vliv na náš spánek má, a to spíš negativní.
Kolik procent lidské populace je takto ovlivněno se neví. „Existuje studie, která udává, že asi jedno procento dětí má horší spánek než během úplňku, resp. před úplňkem. Práce, které se zabývají dospělými lidmi, říkají, že zhruba několik dnů před úplňkem je ten spánek horší či spíše kratší a lidé chodí později spát,“ říká Pretl.
Na spánek v době úplňku má podle lékaře vliv také světelný smog a umělé světlo. „Jedna z těch posledních studií porovnávala skupinu univerzitních studentů, která žila v Seattlu v USA s velkým světelným smogem, a skupinu domorodých obyvatel Argentiny, kde buď vůbec neměli světlo nebo měli velmi málo umělého světla,“ popisuje Pretl.
„Ta studie dokázala, že umělé světlo vliv toho úplňku mění. To znamená, že úplněk měl větší vliv na ty domorodé obyvatele, kteří neměli žádné umělé světlo. Ale je to jedna studie a poměrně malá populace,“ upřesňuje lékař.
Kvalita spánku podle něj může být ovlivněna i lidskou psychikou. „Má velký vliv na náš spánek. Základem všech spánkových doporučení je dodržovat pravidelnost. Pokud si třeba chceme počkat nebo si prodloužíme večer a dejme později spát, tak můžeme narušit naše zvyky a to může mít vliv na to, že později usneme,“ uvádí Pretl a dodává, že se tyto teorie pohybují pouze ve formě hypotéz.
Kde se vzal superúplněk?
Superúplněk vychází z pojmu, který zavedl astrolog, nikoliv astronom, Richard Nolle v roce 1979, tím pádem je to do jisté míry opravdu spíše iluze. Podle fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze, tedy jednou je blíž, jednou je dál. Někdy se to sejde s fází úplňku, letos je to právě ve středu.
„Ten úplněk nastane ve 20.37, největší přiblížení bude pět minut na vzdálenost asi 357 000 kilometrů,“ popisuje Horálek.
Měsíc se podle něj na obloze zvětšuje a zmenšuje, i když není zrovna v úplňku. Měsíc obíhá po eliptické dráze zhruba jednou za 30 dní, za dobu toho jeho oběhu. Ta doba, kdy je zrovna v přízemí, se může trefit třeba do první čtvrti, do poslední i do novu,“ říká Horálek.
„Lidé většinou vyhlížejí, když je zrovna ta fáze v době úplňku. Ten superúplněk ale opravdu není nijak super, že by byl nějak výrazně větší. Tam jde spíš o to, že je opravdu třeba o nějakých 15 procent větší, což je asi jako tloušťka zápalky vzdálenosti jednoho metru,“ upřesňuje fotograf.
Nicméně si podle Horálka přece jenom lidé úplněk mohou vychutnat, a to zejména v době, kdy vychází nad obzor. Díky iluzi a našemu mozku se objekt na obzoru jeví, že je větší, takže doporučuji si vychutnat hlavně jeho východ.
Oranžový měsíc?
To, že je superúplněk oranžový, je dáno hlavně tím, že to světlo, které putuje zemskou atmosférou vstupuje pod větším sloupcem. „Díváme se na to jakoby z boku, díky tomu je to světlo zeslabeno naší atmosférou a zejména ta krátkovlnná část světla, namodralá, způsobuje, že je měsíc více do červena. Je to úplně to stejné, jako když nám zapadá a vychází slunce - když je nad obzorem, tak je více do červena,“ říká Horálek.
Astrofyzik: Úroveň snímků z Webbova teleskopu předčila očekávání. Nové můžou vycházet každý týden
Číst článek
A jak se dá vyfotografovat opravdu velký úplněk nad obzorem? „Aby člověk měl fotografii toho velkého měsíce, tak také velké ohnisko, to znamená už nějaký teleobjektiv. A pochopitelně je dobré se vybavit i nějakou aplikaci, která by určila přesně z místa pozorování, kde ten měsíc bude vycházet, a naplánovat si to třeba i tak, aby vycházel za nějakým zajímavým architektonickým objektem. Tím může být třeba hrad něbo nějaká hora,“ vysvětluje fotograf.
„Člověk si stoupne na nějaké místo, namíří tím směrem a čeká na východ měsíce. Pak už stačí jen krátké expozice, protože úplněk je opravdu jasný a zkoušet experimentovat. Dokud je měsíc ještě nízko na obzoru,“ dodává Horálek.
Fotografie ale můžou pokazit i další věci. „Když je měsíc nízko nad obzorem, tak může být nejsnáze zakryt jakoukoliv oblačností, protože se díváme na to opravdu ve směru do dálky a tam ta oblačnost, byť může být i velice nízko, může uškodit,“ varuje.
Superúplněk se popularizátor astronomie pokusí zachytit i ve středu. „Chtěl bych se o to pokusit. Já se zrovna nacházím na Slovensku, mám tu nějaké lokality, počasí by ale mohlo být problém. Nicméně když se zadaří, tak budu za Fyzikální ústav znovu pořizovat fotografie,“ upřesňuje,
NASA zveřejnila další snímky z Webbova teleskopu. Jde o fotografie nejhlubšího vesmíru
Číst článek
A kdy je podle fotografa pravý čas zmáčknout spoušť? „To je velice jednoduché. Jakmile je měsíc vidět a nachází se nízko nad obzorem nad nějakým objektem, tak v ten okamžik to zmáčknu. Tam je velice důležité i to, že nejen oblačnost může škodit, ale třeba i prach v atmosféře. Pokud je v té atmosféře trošku více prachu, tak je měsíc výrazně slabší a díky tomu člověk musí čekat, než vyjde víc nad obzor. A potom jeto fotografování téměř ztraceno. Momentálně jsou rozptylové podmínky jsou přece jenom trošku lepší, takže šance ho zachytit nízko nad obzorem, zejména na Slovensku, je docela dobrá,“ věří Horálek.
