Před 34 lety jako první žena vystoupila do volného prostoru. Kosmonautka Savická slaví sedmdesátiny
Bývalá sovětská kosmonautka a později ruská politička Světlana Savická je první žena, která vystoupila do volného prostoru. Na vesmírnou procházku se vydala v roce 1984. Ve středu je jí sedmdesát let.
„Posádka pracovala skvěle, byli jsme dokonale sehraní. Ten let je v první řadě úspěch celé naší kosmonautiky - techniků i odborníků, kteří mají na starost experimenty,“ řekla Světlana Savická v roce 1984, po návratu z mise Sojuzu T-12 k sovětské orbitální stanici Saljut 7.
Před 34 lety jako první žena vystoupila do volného prostoru. Sovětská kosmonautka Světlana Savická slaví 70. narozeniny. Více si poslechněte v reportáži Heleny Berkové.
Během této mise - jako vůbec první žena - vyšla do otevřeného kosmického prostoru. Savická podotýká, že za tím byla snaha předběhnout Spojené státy.
„Američané se chystali vyslat ženy do vesmíru. A naše ministerstvo chtělo vědět, co my na to. Zvládneme to taky? Máme na to dost času? A já řekla - proč ne? V boji o prvenství musíme využít každé příležitosti!“ citoval Savickou Radiožurnál.
Zdá se, že sama Světlana Savická dokázala využít všech příležitostí k tomu, aby si splnila sen létat. Měli to v rodině. Její otec Jevgenij Savickij ji v tom podporoval - za války byl letecké eso a později maršál letectva.
Svařování
Savická začala ve výsadkářském klubu. Po střední škole už měla za sebou stovky seskoků a několik rekordů. Absolvovala Moskevský letecký institut. Naučila se řídit více než 20 typů letadel a připsala si řadu rychlostních i výškových rekordů v ženské kategorii.
NASA se chystá vypustit sondu ke Slunci. Má vysvětlit rozdíly teplot mezi povrchem a korónou hvězdy
Číst článek
V roce 1980 se stala členkou týmu budoucích kosmonautů. Do vesmíru - ke stanici Saljut - letěla poprvé v roce 1982 spolu se dvěma kosmonauty, byla to vůbec první smíšená posádka. Savická se tehdy stala druhou ženou ve vesmíru, 19 let po Valentině Těreškovové.
Předběhnout Spojené státy se Sovětskému svazu povedlo 25. července 1984. Savická tehdy - jako první žena - strávila v otevřeném kosmickém prostoru skoro čtyři hodiny.
Podílela se na experimentu se svařováním. „Někteří kolegové z kosmického programu se divili, že chceme svářet. Varovali, že si propálíme skafandr nebo že poškodíme plášť stanice. Lidi taky naznačovali, že taková práce se pro ženu nehodí. Po mém letu tyhle řeči utichly,“ vzpomíná Savická.
Čistě ženská posádka neletěla
Stojí za vynálezy, které změnily způsob komunikace, produkci jídla i předpovědi počasí. NASA slaví 60 let
Číst článek
„Zkoušela zařízení, které mělo za úkol svařovat, řezat a pájet různé kovové součásti. To znamená, že udělala několik řezů do titanových a ocelových destiček o síle půl milimetru, udělala několik zkušebních svarů s pomocí cínu a olova. Zkoušela postupy, které by jednou mohli používat třeba stavitelé budoucích kosmických stanic, montéři nebo opraváři. Na závěr svého výstupu kromě toho, že si zahrála na svářeče v sukních, či přesněji ve skafandru, odebrala různé kazety se vzorky, které byly dlouhodobě vystavené na povrchu orbitální stanice Saljut 7, a s nimi se vrátila na její palubu,“ upřesnil odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.
Se Savickou se počítalo i do další mise - ale z tohoto plánu nakonec sešlo. „Ten třetí start byl plánovaný na rok 1986 a pozor: měla to být čistě ženská posádka. Jenomže stanici Saljut 7 museli předtím kvůli onemocnění jednoho kosmonauta opustit a přeskládali všechny lety a mise,“ dodal Přibyl.
Koncem 80. let se komunistka Savická stala poslankyní. Když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, podotkla, jak je ráda, že se toho její rodiče nedožili. Později působila na moskevském leteckém institutu a ve vedení výboru pro obranu Státní dumy.
