Dlouhodobý pobyt ve vesmíru? Část genů po návratu jinak reaguje na okolní prostředí

Dlouhodobý pobyt ve vesmíru se částečně podepíše i na lidském genomu. Vědci to zjistili porovnáním genů identických dvojčat - bratrů Marka a Scotta Kellyových -, z nichž jedno strávilo skoro rok na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) upozornil, že nejde o změnu v DNA, nýbrž v takzvané genové expresi, tedy ve způsobu, jak tělo reaguje na okolní prostředí.

Washington (Aktualizováno: 10:11 19. 3. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrace řetězce DNA

Ilustrace řetězce DNA | Foto: Arek Socha | Zdroj: Pixabay

Vážení čtenáři, v původní verzi článku bylo uvedeno, že u astronauta Scotta Kellyho došlo k „nenávratné změně DNA“. Tato informace byla mylná, na což poupraveným prohlášením upozornila NASA. Za nedopatření se omlouváme.

Studie se zaměřila na amerického astronauta Scotta Kellyho, který v letech 2015 až 2016 strávil na Mezinárodní vesmírné stanici na oběžné dráze dohromady 340 dní.

Čínský Nebeský palác se zřítí na Zem. Trosky se nejspíš vyhnou obydleným oblastem, tvrdí odborníci

Číst článek

Jako u potápěčů

Kellyho zkoumali i dlouho poté, co se v březnu 2016 vrátil zpátky na Zemi, a zjistili, že zatímco 93 procent jeho DNA se po návratu z kosmu vrátilo do normálu, kdežto u sedmi procent genetické informace vědci zaznamenali změny v genové expresi, tedy ve způsobu, jak naše tělo reaguje na okolní prostředí.

„Podobné reakce se vyskytují u všech lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni stresujícím podmínkám – jde například o horolezce nebo potápěče“ uvedla NASA poté, co se v médiích (například na serveru Newsweek) objevily zprávy, že u Scotta Kellyho došlo k nenávratným změnám DNA. „Změny se týkají pouze sedmi procent genové exprese, které se změnily v průběhu pobytu astronauta mimo Zemi. Změna je minimální.“

Vědci pozorovali psychologické i fyziologické procesy v těle Scotta Kellyho před a při jeho pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici, i po jeho návratu na Zemi a všechno srovnávali s průběžně sbíranými daty o jeho identickém dvojčeti Marku Kellym.

Pozorováním různých látek v těle obou dvojčat zjistili, že pobyt ve stavu beztíže se projevuje mimo jiné zvýšenou zánětlivostí, různými dopady nedostatku kyslíku v těle a dramatickými změnami způsobenými jiným přísunem živin.

'Vesmírné geny'

Krátce poté, co se astronaut vrátil na Zemi, se velká část zmíněných změn začala vracet k normálu. To se ale nestalo u sedmi procent Scottova genomu, který vědci identifikovali jako takzvané „vesmírné geny", které způsobily mutace některých buněk.

Český astronom vyfotil putující vesmírný elektromobil Tesla Elona Muska

Číst článek

Byly poškozeny některé mitochondrie, všechno to mělo vliv například i na chromozomy, které jsou jakýmsi indikátorem biologického stárnutí buněk.

Vědci z NASA se zaměřují na dlouhodobý vliv pobytu člověka ve vesmíru hlavně kvůli plánovaným misím na Mars. Zkoumají tedy hlavně to, jak se na člověku projeví dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže nebo větší vystavení lidského organismu radiaci a různým dalším druhům vesmírného záření.

Podle předběžných závěrů studie je v každém případě zajímavé mimo jiné to, že navzdory změnám v těle Scotta Kellyho se pobyt ve vesmíru neprojevil na jeho kognitivních schopnostech - tedy na tom, jak dokázal pozorovat, co se kolem něho děje.

Prohlášení NASA:

„Došlo ke změně Mark a Scott Kellyovi jsou stále identickými dvojčaty. Scottova DNA se v zásadě nezměnila. Co však výzkumníci zjistili, jsou změny v genové expresi. Tedy ve způsobu, jak naše tělo reaguje na okolní prostředí. Podobné reakce se vyskytují u všech lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni stresujícím podmínkám – jde například o horolezce nebo potápěče.

Změny se týkají pouze sedmi procent genové exprese, které se změnily v průběhu pobytu astronauta mimo Zemi. Změna je minimální. Jsme však teprve na začátku výzkumů a snah porozumět tomu, jak se na molekulární úrovni lidská těla ve vesmíru mění. NASA a další výzkumníci předpokládají, že by první výsledky svých studií mohli zveřejnit letos v létě.“

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme