Vědci objevili nový typ hvězdných explozí. Je to jako výbuch termonukleární bomby, říkají o mikronově
Astronomové objevili fenomén zvaný mikronova. Jedná se o nejslabší známý typ hvězdných explozí, který se objevuje u typu vyhořelých hvězd známých jako bílí trpaslíci. Podle astronomů se vyznačuje termonukleárními reakcemi vznikajících v polárních oblastech těles, k jejímu vzniku jsou ale zapotřebí specifické podmínky.
Podle astronomů je mikronova nejslabším známým typem hvězdných explozí, přičemž je slabší než exploze novy, během kterého se hroutí povrch vyhořelé hvězdy typu Bílý trpaslík, jehož velikost je podobná velikosti Země.
Podobně jako u novy se jedná o termonukleární reakci. Na rozdíl od této větší exploze, která trvá týdny či dokonce měsíce, ale mikronova probíhá ve mnohem kratším časovém úseku.
Podle agentury Reuters vypadají mikronovy z povrchu Země jako „světelné záblesky“ trvající přibližně 10 hodin. Astronomové je přitom zaznamenali na třech bílých trpaslících vzdálených od Země až několik tisíců světelných let. Nejbližší z nich byl od Země vzdálený asi 1680 světelných let, další dva pak byly 3720 a 4900 světelných let daleko.
Světelný rok je vzdálenost, kterou světlo překoná za jeden rok, tedy přibližně 9,5 bilionů kilometrů.
„Tento objev byl neočekávaným překvapením. Ukazuje, jak moc je vesmír dynamický. Tyto události probíhají rychle a ojediněle. K jejich objevení je potřeba se dívat ve správném čase na správné místo,“ popisuje náhodnost objevení jevu astronom Simone Scaringi z Univerzity v Durhamu.
Scaringi je hlavním autorem studii zveřejněné ve vědeckém časopise Nature, která se zabývá právě termonukleárními explozemi na bílých trpaslících.
Bílí trpaslíci, kteří patří k jedním z nejhustších objektů v lidem známém vesmíru, vznikají zhroucením jádra umírající hvězdy. Zatímco se svojí velikostí blíží planetě Zemi, jejich hmotnost odpovídá hmotnosti Slunce. Právě Slunce, podobně jako většinu ostatních hvězd, čeká v daleké budoucnosti proměna v takové vesmírné těleso.
Webbův dalekohled podchladil poslední senzor, začíná několikaměsíční kalibrace
Číst článek
Někteří bílí trpaslíci se vyskytují v uskupení takzvaných dvojhvězd, kdy sdílejí svoji oběžnou dráhu s jinou hvězdou. Ke vzniku mikronovy je zapotřebí specifický druh takového uskupení, kdy bílý trpaslík musí mít silné magnetické pole a sdílet oběžnou dráhu s hvězdou o nízké hmotnosti.
Za těchto podmínek pak může gravitační síla bílého trpaslíka odčerpat plynný vodík z povrchu druhé hvězdy. Vodík se poté hromadí u magnetických pólů bílého trpaslíka a tvoří na nich jakési „sloupce“ plynu, které způsobí zvýšení tlaku a teploty v dané oblasti. To vede k termonukleární fúzi, během které vzniknou z nahromaděného vodíku atomy hélia.
„V podmínkách, ve kterých je tato reakce spuštěna, má daná fúze charakter exploze vedoucí ke vzniku mikronovy. Je to výbuch takové termonukleární bomby,“ popisuje astronom a spoluautor studie Paul Groot.
Exploze mikronovy přitom probíhá lokálně – bílého trpaslíka tedy nezničí a dokonce se může opakovat.
„Výbuch probíhá jen na velmi malé části bílého trpaslíka – zhruba na jedné miliontině jeho povrchu. Pokud bychom tuto plochu vztáhli k Zemi, jednalo by se o rozlohu Londýna,“ dodal Groot. Materiál, který se v průběhu reakce mikronovy spálí, má podle něj hmotnost většího asteroidu – přibližně jednu miliontinu hmotnosti země.
