Portugalsko 2:1 Česko

Spát na vesmírné stanici není jako na Zemi. Mikrogravitace vše mění, popisuje astronaut Vittori

Roberto Vittori patří k předním evropským astronautům. Jako člen italského letectva nalétal přes 2000 hodin na víc než 40 různých letadlech. Ve vesmíru byl třikrát, s ruskými Sojuzy a v americkém raketoplánu Endeavour na jeho závěrečné misi. Stal se prvním Evropanem s kvalifikací na velitele ruských strojů i posledním neamerickým astronautem v legendárním raketoplánu. Na oběžné dráze strávil přes 35 dní. Jaké to bylo, popisuje pro Radiožurnál.

Rozhovor Praha/Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Roberto Vittori

Roberto Vittori | Foto: Cecilia Fabiano/LaPresse | Zdroj: Profimedia

Jak jste se stal astronautem?
Nejdřív jsem studoval fyziku. Potom jsem absolvoval výcvik u italského letectva, stal se testovacím pilotem a poté se dostal do Italské vesmírné agentury. V roce 1998 hledali dva astronauty do oddílu Evropské vesmírné agentury. A tehdy vybrali mě.

Máte zkušenosti s NASA, tedy s americkým vesmírným programem, ale také s ruským, potažmo i evropským. Můžete je porovnat?
Přístupy NASA a bývalého Sovětského svazu jsou protichůdné. Různé kultury, různé technologie, různé přístupy. Například v přípravě astronautů.

Medicína z vesmíru: buňky rakoviny se mimo Zemi chovají jinak. Mají jiný tvar, než je běžný

Číst článek

Rusové hledají limity, snaží se lidi připravit na nejhorší. Pamatuju si, když mě posadili na odstředivý simulátor a skoro dva dny jsem se pak dával dohromady. Američané přípravu také nepodceňují, ale jdou přece jen trochu jiným směrem.

Je docela významné, že spolu obě strany dokážou pracovat na Mezinárodní vesmírné stanici. Ne nadarmo se jí říká nejviditelnější úspěch mezinárodní spolupráce vůbec.

Jaký je význam této mezinárodní spolupráce pro úspěch vesmírné mise? Proč je spolupráce na oběžné dráze tak důležitá?
Vesmír znamená mnoho věcí. Je to výzkum, věda, bezpečnost, obrana. Ale je to také ekonomika, především vesmírná. Světový obchod je stále více propojen se zdroji mimo atmosféru Země. A význam mezinárodní spolupráce leží právě v tomto.

Je velmi důležité táhnout za jeden provaz, ale je to také soutěž. Tedy soutěž v pozitivním smyslu slova. Znamená nové možnosti podnikání, nové tržní příležitosti.

Určitě budeme nadále spolupracovat třeba v otázkách průzkumu Měsíce, Marsu a tak dále. Ale zároveň budeme soutěžit o to, kdo v téhle rostoucí vesmírné ekonomice bude nejlepší.

‚Ve vesmíru není nic snadné‘

A jak vlastně vypadá typický den astronauta ve vesmíru? Jak vypadala vaše běžná rutina při pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)?
Typický den na palubě ISS začíná v šest hodin ráno, to se ozve signál, že je čas vstávat. Potom v osm začíná pracovní den – to je čas na experimenty, údržbu stanice nebo třeba sport. Pak je oběd.

Odpoledne pokračuje podobně jako dopoledne a kolem páté nebo šesté hodiny pracovní den končí, to je také čas na večeři. A v deset večer velitel zhasne světla a máte asi osm hodin na odpočinek a spánek.

Musím říci, že spát na palubě ISS není stejné jako na Zemi. Mikrogravitace všechno mění. Je to divné, zvláštní, speciální, magické, říkejte tomu, jak chcete. Ale nepoužívejte slovo snadné, protože ve vesmíru není nic snadné.

To si asi nedokážu představit. Každopádně, kromě poletování při spánku, čemu dalšímu musí astronaut čelit? Jaká jsou třeba zdravotní rizika?
Spíš než rizika, rozhodně pro lidi v mikrogravitaci existuje řada výzev. Svaly ztrácejí sílu, kosti zase hustotu.

Meteory z Halleyovy komety. Lidé můžou na obloze pozorovat Akvaridy, nejjasnější budou v pondělí

Číst článek

Jedním z méně viditelných jevů, ale o to zákeřnějších, je kosmické rentgenové záření. Čili když jsme venku z atmosféry, jsme vystavení radiaci pocházející ze sluneční soustavy, z vesmíru. A to je docela riziko, protože časem se ho nahromadí hodně. Takže v určitém okamžiku astronaut musí přijmout opatření. A to třeba takové, že už nelétá do vesmíru, ale to je pouze v rámci dlouhodobých kosmických letů.

Můžete mi popsat některé experimenty, které jste ve vesmíru dělal?
Měl jsem možnost podílet se na řadě výzkumů a experimentů. Některé byly snazší, jiné obtížnější. Například nejdůležitější, do kterého jsem se zapojil, je zprovoznění takzvaného AMS-02 neboli Alpha Magnetic Spectrometru. To je takový docela velký detektor.

Přivezli jsme ho při misi STS-134, což byl současně poslední let raketoplánu Endeavour. Ten přístroj je stále na ISS, snaží se zachytit kosmické paprsky. Proč? Protože nám to může pomoct lépe pochopit náš vesmír. Nebo také najít odpověď na otázku, odkud pochází naše planeta. Což je podle mě hodně zásadní.

Co shoří, nezmizí. Na sibiřskou Altaj dopadají zbytky raket a toxického paliva z kosmických letů

Číst článek

A kromě toho jsem provedl řadu různých menších experimentů, zaměřených více na fyziku, technologii. Třeba jak se v mikrogravitaci chová oheň. Nebo jsem zkoumal různé chemické reakce.

A tady mám takovou kuriozitu - ve vesmíru necítíte chuť ničeho, co jíte. Kvůli mikrogravitaci se totiž chutě mění. Takže pokud na Zemi máte nějaké oblíbené jídlo, ve vesmíru už to o něm možná nebude platit. Je to způsobené tím, že se v mikrogravitaci mění chemické reakce jídla ve vašich ústech.

Ale věnoval jsem se třeba i pokusům s krevním tlakem. Každý let znamená deset, klidně patnáct různých experimentů. A jak už jsem řekl, některé jsou malé, některé větší, ale všechny jsou důležité.

To zní, jako by astronauti byli spíš laboratorní myši. Jak jste to vnímal vy?
Astronaut, který letí do vesmíru, je sám o sobě velkou příležitostí pro medicínu. Asi je to trochu nepříjemná pravda, ale je to prostě fakt. Být v mikrogravitaci je jako být vystaven zrychlenému stárnutí a na těle se to projeví. To samozřejmě není příjemné vědět, ale na druhou stanu, létáte při tom ve vesmíru, což je neskutečná odměna. A za tu stojí všechny ty věci okolo. Navíc, člověk může být rád, že přispěje k medicínským pokrokům.

Bára Vránová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme