‚Příliš těžká sonda pro přímý let.‘ Juice krouží Sluneční soustavou, aby se dostala k Jupiteru

Vesmírná sonda Juice (Jupiter Icy Moons Explorer), na které se významně podíleli čeští vědci a firmy, míří k Jupiteru už v plné letové formaci. Během měsíce a půl od startu rozvinula všechny antény a měřicí ramena. V současnosti je víc než jedenáct a půl milionu kilometrů daleko od Země. V příštím roce se ale k Zemi znovu přiblíží a nebude to naposledy. Na své cestě k Jupiteru se totiž nechává unášet gravitačním polem jednotlivých planet.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sonda Juice v animaci u Jupiteru a jeho měsíců

Sonda Juice v animaci u Jupiteru a jeho měsíců | Zdroj: ESA (European Space Agency)

„Uděláme řadu složitých manévrů za pomoci gravitace. Rok po startu využijeme gravitaci Měsíce a Země, abychom nabrali energii,“ říká Alessandro Atzei z Evropské kosmické agentury, systémový inženýr mise Juice.

Přehrát

00:00 / 00:00

O cestě vesmírné sondy Juice si můžete poslechnout i v audiozáznamu.

Sonda bude sice na cestě déle, než kdyby letěla přímo, zato poletí energeticky úsporným způsobem. Vesmírná tělesa si ji budou přehazovat mezi sebou.

„Potom využijeme průletu kolem Venuše. Dvakrát nám ještě pomůže gravitace Země v roce 2026 a 2029. Tak, abychom dorazili k Jupiteru koncem července 2031. Pak začne skutečná mise,“ dodává.

Sonda bude kroužit Sluneční soustavou. Vždycky když proletí kolem určité planety, její dráha se stočí trochu jiným směrem a přitom nabere energii a rychlost – jako kdyby ji planeta vystřelila z praku.

„Energie půjde z oběžného pohybu planet, okolo kterých sonda proletí. V kombinaci s gravitační silou Slunce a planety dojde k tomu, že se zvýší rychlost sondy a dokážeme ji nakonec vystřelit k Jupiteru. A to se u těžké sondy dělá složitě jenom jedním gravitačním prakem,“ vysvětluje Ondřej Santolík, kosmický fyzik z ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

Proto sondě potrvá cesta k Jupiteru dlouhých osm let. Vědci měli dokonce propočítaných několik variant, podle toho, kdy sonda skutečně odstartuje a které planety tím pádem bude mít po cestě.

Sonda Juice má potíže s vysunutím nejdelší antény. Vědci mají na opravu dva měsíce

Číst článek

„Původní variantu jsme měli, že by Juice měl letět okolo planety Mars a použít její oběžné energie ke gravitačnímu praku, ale jak byl start kvůli covidu odkládán, tak se museli všechny výpočty změnit,“ vysvětluje Santolík.

„Samotná cesta k Jupiteru potrvá jenom dva roky od posledního gravitačního praku – od roku 2029 do roku 2031, kdy v červenci tohoto roku bychom se měli dostat k Jupiteru,“ popisuje fyzik trasu sondy.

Juice má takto složitou cestu především kvůli své váze. „Je to kvůli kombinaci mohutnosti rakety, která sondu vystřelí. Ariane 5 není tak mohutný nosič, aby dokázal jedním vrzem vystřelit takto těžkou sondu k Jupiteru,“ dodává Santolík.

Dvě mise k Jupiteru

Kromě evropské sondy Juice zamíří k Jupiterovým měsícům také americké plavidlo Europa Clipper. Odstartuje sice později, ale dorazí tam dříve. Nebude totiž potřebovat tolik gravitačních praků jako sonda Juice.

Odstartovala raketa se sondou Juice. Ta tím zahájila osmiletou pouť k měsícům Jupiteru

Číst článek

„Europa Clipper bude startovat na výkonnější raketě Falcon Heavy. Také záleží na tom, v jaké pozici bude Jupiter v době startu. Jednoduchá odpověď ale je, že Ariane 5 je o něco méně výkonná,“ říká Alessandro Atzei.

Dvě sondy ke stejné planetě podle vědců nejsou zbytečná konkurence ani plýtvání. Budou totiž zkoumat různé měsíce Jupitera.

„Tyto dvě mise se do velké míry doplňují. Clipper se zaměří na Europu, Juice má v záběru zbytek systému a zaměří se na Ganymeda. Ty dvě mise si navzájem nekonkurují,“ vysvětluje projektový vědec mise Juice Olivier Witasse.

„Diskutujeme o společných pozorováních. Příkladem je průlet kolem Europy, kdy proletí sonda Clipper a o čtyři hodiny později i Juice. Výhodné je i pro pozorování plazmatu a magnetosféry, že budeme mít dva pozorovací body v systému,“ uzavírá Witasse.

To se stane ale až za osm let. Mezitím vědci doufají, že sondy zvládnou všechny gravitační manévry kolem planet. A přitom budou také sbírat cenná data o Sluneční soustavě.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme