Znalci ochutnali víno, které strávilo rok ve vesmíru. Zestárlo rychleji a má spíše květinovou vůni

Chutná jako okvětní plátky růže, ale voní jako dým z táboráku. Občas se to zableskne odstíny temně oranžové. Je to láhev vína z vinařství Château Petrus za 5000 eur (131 000 Kč), která strávila rok ve vesmíru. Výzkumníci z Bordeaux analyzují tucet lahví této drahocenné tekutiny, které se na Zemi vrátily v lednu po ročním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Mimo Zemi pobyly spolu s 320 šlahouny vinné révy odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon.

Bordeaux (Francie) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lahev vína Château Petrus, která strávila rok ve vesmíru

Lahev vína Château Petrus, která strávila rok ve vesmíru | Foto: Christophe Ena | Zdroj: ČTK / AP

Cílem dlouhodobého výzkumu je v náročných podmínkách pozemským rostlinám pomoci být odolnější vůči změnám klimatu a nemocem a lépe porozumět stárnutí, fermentaci a perlivosti vína. V březnu mělo 12 znalců jedinečnou příležitost jedno z takových vesmírných vín ochutnat. Spolu se stejným vínem, které ale zůstalo celou dobu na Zemi, tak učinili během slepé ochutnávky.

Experiment i dárek pro sponzory. Loď Cygnus přivezla na vesmírnou stanici 12 lahví vína z Bordeaux

Číst článek

„Mám slzy na krajíčku,“ dojal se při otvírání lahví Nicolas Gaume, který je šéfem a spoluzakladatelem společnosti Space Cargo Unlimited. Právě ta experiment zajistila. „Když víno vystavíte, když buňky a rostliny vystavíte prostředí bez gravitace ... vytvoříte na jakýkoliv živý druh neuvěřitelnou zátěž,“ vysvětlil agentuře AP Gaume.

Znalkyně vína a přispěvatelka časopisu The Decanter Jane Ansonová se domnívá, že víno, které zůstalo na Zemi, chutnalo „o něco mlaději než to z vesmíru“.

Chemická a biologická analýza procesu stárnutí u vína by vědcům mohla odhalit způsob, jak uměle nechat zestárnout víno, uvedl biolog Michael Lebert z Erlangensko-norimberské univerzity.

Odřezky vinné révy nejenom všechny cestu do vesmíru přežily, ale také rostly rychleji než réva na Zemi. A to i přesto, že měly limitovaný přísun vody a světla. Zatím je ale brzy na to, aby vědci dokázali určit, jak a proč k tomu došlo.

Vína se moc nelišila

Až na to přijdou, mohlo by jim to pomoci vypěstovat odolnější révu na Zemi - a tím připravit podmínky pro pěstování hroznů a výrobu vína ve vesmíru, domnívá se Lebert. Navíc, dodává biolog, „hrozny ... jsou pro astronauty velmi zdravé“.

Finance na ambiciózní projekt poskytli soukromí investoři, i když celkové náklady nebyly zveřejněny. Pro průměrného pozemšťana tak zůstává hlavní otázka: Jak vesmírné víno chutnalo?

Česko by mohlo mít v budoucnu větší užitek z vesmírného výzkumu a vývoje kosmických technologií

Číst článek

„Pro mě nebylo jednoduché rozdíl mezi pozemským a kosmickým vínem určit,“ uvádí agronom Franck Dubourdieu z Bordeaux, který je odborníkem na víno a jeho výrobu.

Výzkumníci uvedli, že názory všech 12 panelistů se lišily. Někteří pozorovali odlesky tmavě oranžové barvy, dalším víno připomínalo vůni vydělané kůže či vyhasínajících uhlíků.

„To, které zůstalo na Zemi, podle mě bylo stále trochu zavřenější a o trochu mladší, mělo víc tříslovin. A to, které bylo ve vesmíru, tam tříslovina povolila a do popředí vystoupily spíše květinové vůně,“ uvedla Ansonová.

Ať už se vína proletěla vesmírem, nebo strávila stejnou dobu v chladném sklípku, „obě byla krásná“, uzavírá znalkyně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme