Webbův dalekohled objevil svou první exoplanetu. Zařízení může být revoluční, líčí astronom

Vědci poprvé našli vzdálenou planetu pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Je velká skoro jako Země a od nás je vzdálená přes 40 světelných let. Okolo své mateřské hvězdy oběhne za dva pozemské dny a obíhá velice blízko. Předchozí pozorování z družice Tess naznačovalo, že by na místě mohla být planeta a Webbův dalekohled pozorování potvrdil. O podrobnostech hovořil odborník na exoplanety z Astronomického ústavu Akademie věd Petr Kabáth.

Tento článek je více než rok starý.

věda plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odborník na exoplanety z Astronomického ústavu Akademie věd Petr Kabáth.

Nově objevená planeta je jen o něco menší než Země. Má ale menší „Slunce“ a obíhá ho blíže a rychleji. Je to velmi malá planeta, říká vedoucí výzkumu exoplanet Astronomického ústavu Akademie věd, Petr Kabáth | Zdroj: Profimedia

Je běžným způsobem hledání exoplanet, že jedno pozorování něco naznačí a podrobnější pohled to následně potvrdí?
Ano, je to běžný způsob. U menších planet, které jsou těžko objevitelné, to je i v podstatě jediný způsob. Sonda Tess tuto planetu tak nějak v datech naznačila, ale ta data nebyla dostatečně dobrá na to, aby byla ta planeta potvrzena. Poté dalekohled Jamese Webba s 6,5 metrovým zrcadlem z vesmíru tuto malou planetu potvrdil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s astronomem Petrem Kabáthem o Webbově dalekohledu

Na snímcích z dalekohledů včetně Webbovy jsou hvězdy a planety vidět jako světlé skvrny. Jak poznáte, že na místě té skvrny je planeta?
Čím je planeta menší, tím je to těžší. Jde o to, že ta planeta obíhá kolem své hvězdy. Když máme to štěstí a ta planeta se dostaneme mezi nás a mezi tu hvězdu, tak kousek hvězdy zakryje. Můžeme pozorovat ztemnění jasu té hvězdy. Ztemnění je závislé na tom, jak je planeta velká.

Pokud hledáme planety, které jsou velké typu našeho Jupitera, tak ty ztemní hvězdu zhruba o dvě procenta. Pokud hledáme planetu jako naše Země, tak to už se bavíme o nějakých desetinách, setinách procenta.

V čem je hlavní výhoda Webbova dalekohledu při pozorování tak dalekých planet?
Dalekohled Jamese Webba má dvě výhody. Je to velký dalekohled. Má zhruba 6,5 metrů průměr zrcadla, což znamená, že nasbírá hodně světla. Druhá výhoda je ta, že je ve vesmíru a tím pádem se nemusí koukat přes naši atmosféru. Ty obrázky jsou, když to zjednoduším, neuvěřitelně ostré.

Spolupráce Česka na vesmírných projektech

Jaké možnosti má česká astronomie při pozorování exoplanet?
Česká astronomie je členem vesmírné mise Plato, která bude startovat v roce 2027. Má hledat druhou Zemi. Vedeme projekt PlatoSpec, který je nový spektrograf na observatoři La Silla v Chile a který bude právě pomáhat potvrzovat exoplanety, které dodá vesmírná mise Plato.

Zásadní vědecké momenty roku 2022? Nový protein, způsob komunikace nebo detailní snímky z vesmíru

Číst článek

Jaké podrobnosti se dají o dalekých planetách vůbec zjistit?
To je různé. Úplně první věc, kterou můžete zjistit, je, že ji změříte a zvážíte. To znamená poloměr a hmotnost. Dále můžete zjistit, jak často a rychle obíhá svou hvězdu, což v případě malé planety podobné Zemi, byly dva dny. Když máte štěstí a máte opravdu velký dalekohled nebo dalekohled Jamese Webba, tak můžete zkusit pozorovat její atmosféru. To znamená, z čeho se atmosféra skládá, jestli je podobná té na zemi, na Jupiteru nebo zda vůbec má nějakou atmosféru.

Jak se pomocí dalekohledu určuje složení atmosféry?
Na to funguje nepřímá metoda během zákrytu. Představte si tu planetu jako clonku a kolem té clonky, která je mezi námi, a tou hvězdou, je tenoučký prstýnek. To je atmosféra planety.

Představte si, že ta hvězda je baterka, která prosvítí tenoučkou clonku. A pokud v té clonce je třeba sodík nebo jiný prvek, tak světlo hvězdy neprojde na dané vlnové délce světla, třeba na žluté.

Můžeme vidět, že něco v té atmosféře brání průchodu světla hvězdy. Tím pádem můžeme říct, že v atmosféře je třeba sodík, případně kyslík nebo voda. Je to velice složité a jde to jenom pro větší planety. Nebo je potřeba využívat dalekohled Jamese Webba, který by v tomto měl být revoluční.

Jan Burda, Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme