NASA zveřejnila další snímky z Webbova teleskopu. Jde o fotografie nejhlubšího vesmíru
Historický okamžik vesmírných objevů. Tak by se dal popsat pondělní moment, kdy americký prezident Joe Biden odhalil první snímek ze série pohledů na dosud nejhlubší zákoutí vesmíru. NASA pak v úterý zveřejnila další fotografie, které pořídil vesmírný teleskop Jamese Webba.
„Možnost definuje Ameriku, jsme země možností,“ řekl americký prezident Joe Biden během odhalování historické fotografie. „Teleskop ztělesňuje, co Amerika dokáže vést v oblasti výzkumu. Připomíná, že Američané dokáží dělat velké věci. Můžeme jít do míst, kde ještě nikdo nebyl.“
Vesmírný ostříž ulovil první vzdálené galaxie. Webbův teleskop umožňuje lidstvu ‚cestovat časem‘
Číst článek
První ze série snímků z Webbova dalekohledu zachycuje vzdálený vesmír SMACS 0723: mlhoviny, galaxie a vzdálenou exoplanetu. Tato zákoutí pozorovali vědci z NASA posledních šest měsíců.
V úterý pak NASA zveřejnila čtyři další, které označuje za fotografie nejhlubšího vesmíru, které jsme dosud viděli.
Součástí je i fotografie exoplanety WASP-96 b, která může vypovídat o chemickém složení planety. Ta je vzdálená asi tisíc světelných let.
Jednotlivé snímky
První snímek zachycuje rozlehlou mlhovinu Carinu, která je od Země vzdálená 7600 světelných let, a je domovem hvězd mnohokrát větších než Slunce, a planetární mlhovinu NGC 3132. Tento obří a rozpínající se oblak plynu obklopuje zhroucenou hvězdu - bílého trpaslíka.
Vesmírný teleskop se zaměřil i na takzvaný Stephanův kvintet, natolik kompaktní skupinu galaxií, že se dvě z nich spojují do jedné, píše list The Guardian.
Dalším, v úterý zveřejněným objevem, je spektrografická analýza obří planety WASP-96, která se skládá zejména z plynu. Tato exoplaneta, tedy planeta obíhající kromě jiné hvězdy než Slunce, se nachází téměř 1150 světelných let od Země a svou hvězdu oběhne za 3,5 pozemského dne.
Astrofyzik: Úroveň snímků z Webbova teleskopu předčila očekávání. Nové můžou vycházet každý týden
Číst článek
Objevena byla v roce 2014. WASP-96 je velká zhruba jako Jupiter, má ale jen polovinu jeho hmotnosti.
První snímek, který NASA v pondělí zveřejnila, zachycuje kupu galaxií a je nejhlubším a nejostřejším infračerveným záběrem vesmíru, který byl dosud pořízen. Je na něm velké množství hvězd s masivními galaxiemi v popředí a dalšími mimořádně vzdálenými galaxiemi rozmístěnými po celé ploše snímku.
Zachycuje světlo z doby ne dlouho po Velkém třesku, který podle vědeckých odhadů nastal před zhruba 13,8 miliardy let.
Jasné světelné body uprostřed snímku jsou kupou galaxií SCMACS 0723. Kupa se podle německého vědce a někdejšího astronauta Ulricha Waltera chová jako čočka a umožňuje tak zahlédnout i vzdálenější galaxie v pozadí. Jedná se o rozmazané oranžové body zdánlivě uspořádané v kruhu, uvedl podle agentury DPA Walter.
Pohled až na začátek
První záznam z Webbova teleskopu podle vědců popisuje miliardy let starou historii. Rychlost světla je totiž omezená. Světlo k nám šlo dlouho a proto vidíme, jak galaxie existovaly. Jak uvedl ředitel NASA Bill Nelson, jedná se o pohled „skoro téměř až na začátek“.
Obrázek podle Nelsona ukazuje i to, že se světlo díky gravitaci ohýbá o jednotlivé galaxie. Právě ohýbání světla je důležité - vyfocený kousek vesmíru totiž není až tak vzdálený, ale galaxie ohýbají světlo z ještě vzdálenějších konců vesmíru.
Podobné historické snímky by mohly vědcům prozradit spoustu informací o původu vesmíru - 13,5 miliard let sahá skoro až k Velkému třesku. Záběry tak otevírají novou éru zkoumání.
Samotný teleskop je společný projekt NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a kanadské agentury CSA. Jde o mnohem schopnější náhradu Hubbleova teleskopu. Přístroj se vyvíjel asi třicet let - má asi 6,5 metrů velké zrcadlo, které je důležité pro přesné zaměření. Tam, kde Hubbleův teleskop vytvářel snímek týdny, stačí Webbově teleskopu asi 12,5 hodiny.
Nejhlubší pohled do vesmíru. První fotka z Webbova teleskopu ukazuje miliardy let staré světlo z galaxií
Číst článek
Teleskop se pohybuje ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od naší planety, v bodě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Náklady na misi Webbova teleskopu představují v přepočtu 223 miliard korun.
Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, přičemž se teleskop od rakety bez problémů odpojil 27 minut od startu.
