Sonda, která posledních pět let monitorovala počasí, nebyla navržena pro kontrolovaný návrat na Zemi, kosmické agentuře se ale podařilo použít zbývající palivo, aby Aeolus navedla do vodního hrobu.
Sonda Voyager 1 je nejvzdálenějším člověkem vytvořeným objektem od naší planety, od roku 1977 urazila 24 miliard kilometrů a navzdory jistým technickým potížím výrazně překročila svoji životnost.
Indie už za projekt podle televize CNN utratila v přepočtu jeden a půl miliardy korun. První verze Čandrájanu už v roce 2008 z oběžné dráhy Měsíce objevila na jeho povrchu molekuly vody.
Sonda Čandrájan-3 by měla prozkoumat neprobádaný a náročný terén v okolí jižního pólu Měsíce. Měla by tam sbírat data, provádět vědecké experimenty a zjistit více o složení povrchu Měsíce.
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard korun) je projektem americké NASA s širší mezinárodní účastí. Teleskop vynesla do vesmíru v roce 2021 raketa Ariane 5.
Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá blízko hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce. Díky slunečnímu záření je teplota na povrchu asi 1800 stupňů Celsia.
Třiapadesát metrů vysoká raketa s dvojicí vojenských satelitů odstartovala z vesmírného přístavu v Kourou ve Francouzské Guyaně v 0.00 hodin středoevropského letního času.
Dostat se k družici co nejblíž se Laifrovi daří tak, že vystoupá na střechu nákupního centra na Praze 4. „Je tu výhled na poměrně velkou část oblohy od horizontu k horizontu,“ rozhlíží se.
Poté, co v noci na čtvrtek naposledy odstartuje Ariane 5, se Evropská vesmírná agentura ocitne bez vlastních prostředků pro cesty do vesmíru. První start rakety Ariane 6 je v plánu na konec roku.
V první polovině července budou nad obzorem dvě výrazné planety. Venuše zazáří jako večernice večer nad západním obzorem a Mars se objeví také na večerní obloze nad západem.
Odborníci doufají, že mise odhalí stopy po temné hmotě a temné energii. Tyto dva jevy jsou pro kosmologii záhadou, odhaduje se však, že mají zásadní vliv na celý vesmír.
NASA pracuje na vývoji technologií, pomocí nichž by z povrchu Měsíce získával vodu a kyslík a později i vzácné kovy. Úřad usiluje o to, aby začal měsíční povrch zpracovávat už v roce 2032
Jde o jeden ze sedmi tzv. ambiciózních českých projektů, které vznikají s podporou Evropské kosmické agentury. Dva mikrosatelity budou analyzovat složení vesmírných nerostů přímo na oběžné dráze.
Vesmírné jídlo. Tak by se dal volně přeložit název soutěže vesmírných agentur Spojených států a Kanady, která má být impulzem k vývoji nových potravinářských technologií využitelných ve vesmíru.
Za dobu svého fungování oběhla družice planetu více než 33 000krát a vědci z ní dokázali získávat data do posledního dne. Poslední záznam je z 6. června, kdy se VZLUSAT-1 odmlčel.
Vždycky když sonda proletí kolem určité planety, její dráha se stočí trochu jiným směrem a přitom nabere energii a rychlost – jako kdyby ji planeta vystřelila z praku.
„My víme, že měsíc obsahuje kapalnou vodu pod ledovou krustou. Kromě toho jsou tam pevné částice a organické látky. Díky tomu vidíme paralely s tím, jak vznikala Země,“ říká astronom.
Noční svítící oblaka budou pozorovatelná v červnu a v červenci mezi 22. a 24. hodinou nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou vždy na severu, případně severozápadě nebo severovýchodě.
Za jednu letenku podle dřívějšího prohlášení pasažéři zaplatili okolo 55 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč). Ke stanici mise zamířila na začátku minulého týdne, tam pak prováděla vědecké experimenty.
Čtyři vesmírní turisté přiletěli zhruba v 15.16 středoevropského času na Mezinárodní vesmírnou stanici. „Je to privátní vědecká mise,“ komentuje let Milan Halousek z České astronomické společnosti.
