Nejblíže k Zemi se Měsíc ve středu dostal už kolem desáté dopoledne, vzdálenost mezi oběma tělesy v tu dobu byla zhruba 357 tisíc kilometrů. Nejlépe viditelný byl těsně po západu slunce.
O vlivu úplňku na lidský spánek se mluví hodně. Co z toho je pravda a co jsou spíš mýty? A jak postupovat, když chceme superúplněk kvalitně vyfotit? Na to odpovídají experti pro Český rozhlas Plus.
Vědci v úterý vydali první sérii plnohodnotných snímků a dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Jeho přístroje vidí světlo, které prochází skrz mlhoviny a jiné překážky ve vesmíru.
Superúplněk půjde pozorovat celou noc a nebude k tomu potřeba žádné vybavení. I přes to, že je k Zemi Měsíc v tuto dobu nejblíže, je jeho zdánlivé zvětšení pouze optickou iluzí.
Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím. Na projektu se podílel i astrofyzik Michal Zajaček, který byl hostem ve vysílání Radiožurnálu.
Tak jasně a daleko do vesmíru ještě lidstvo nikdy nepohlédlo. Teď má tu možnost úplně každý. Dalekohled Jamese Webba totiž poslal na Zemi první fotografii vesmírných dálek.
První, již v pondělí zveřejněný snímek, zachytil kupu galaxií SMACS 0723. Další čtyři snímky zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd.
„Teleskop mně přijde jako možná revoluce v tom, co vlastně víme o světě, ve kterém existujeme. Možná tam bude něco, co vůbec nečekáme,“ říká o možných objevech teleskopu Günther Kletetschka.
Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, teleskop se od ní odpojil 27 minut od startu.
Jednou z funkcí kamery dalekohledu je blokovat světlo z jasných objektů, takže jde pozorovat mnohem slaběji svítící objekty, které jsou v jejich blízkosti.
Planety viditelné bez dalekohledů, meteorické roje a přechody dvou měsíců Jupiteru. V letních měsících toho bude na nočním a ranním nebi v Česku k vidění hodně.
Raketa má urazit vzdálenost 300 kilometrů, přičemž ponese zařízení na měření rentgenových paprsků, které produkují plyny zaplňující mezihvězdné prostředí.
Meteorit, který v pátek na několik vteřin jasně ozářil oblohu mimo jiné i nad Českou republikou, dopadl nejspíše do údolí řeky Drávy v rakouské spolkové zemi Korutany.
Vesmírný odpad tvoří vysloužilá zřízení, zbytky raket a tříšť. Té je nejvíc a vzniká drobením nebo výbuchem nefunkčních předmětů. Ve velké rychlosti může napáchat škody i miniaturní šupinka laku.
Vzorky, ve kterých se našly aminokyseliny, dopravila na Zemi sonda Hajabusa 2. Hajabusa 2 se vydala na cestu k planetce, která je vzdálená kolem 300 milionů kilometrů od Země v prosinci 2014.
Posádku vede astronaut Čchen Tung, který se již jedné vesmírné mise účastnil. V trojici je i Liou Jang, která byla první ženou, jež v rámci čínského vesmírného programu odstartovala do vesmíru.
Planetum 1 je hlavně vzdělávací projekt. Studenti se díky němu budou učit ovládat a programovat družice. V kinosále planetária vznikne obdoba velína kosmické agentury.
Podmínkou je věk pod 45 let, minimálně bakalářský titul z technického oboru a velmi dobrá znalost angličtiny. Kandidáti musí měřit od 150 do 190 centimetrů a vážit od 43 do 100 kilogramů.
„Tento výsledek poskytuje ohromující důkaz, že tento objekt je skutečně černá díra, a poskytuje cenná vodítka k pochopení toho, jak fungují takovíto obři,“ uvedl mezinárodní tým projektu.
Speciální kamera teleskopu vypadá jako včelí plástev a funguje milionkrát rychleji než kamera, která se používá třeba u mobilních telefonů. Co se na obloze děje, pak vědci zjistí v řádech nanosekund.
„Rozhodnutí už bylo přijato, nejsme povinni o něm veřejně hovořit,“ řekl podle agentury TASS šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin v sobotním rozhovoru se státní televizí.
Posádka stráví na palubě několik měsíců vědeckými aktivitami a údržbou. Výzkum má být přínosem pro přípravy na objevování vesmíru za hranicemi zemské orbity i pro život na Zemi.