Země s největší zásobou pitné vody a tisíci lety jejího nedostatku. Jak na Islandu řeší sucho?

Island, země ohně a ledu, ale také pitné vody. Na každého obyvatele Islandu připadá přes 674 000 metrů krychlových vody. V Česku to je pouhých 1500 metrů krychlových. Přes její zjevný dostatek Islanďané už od začátků kolonizace ostrova bojují s extrémním počasím a ostrovním prostředím, které ztěžuje její dostupnost. Jak řeší potomci Vikingů nedostatek vody, zjišťuje seriál Vědecké dobrodružství na Českém rozhlasu Plus.

Týden vody Island Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Islandská krajina (ilustrační foto) | Foto: David Mark, CC0 Public domain

Některá místa na ostrově kvůli erupcím, na ně navazujícím záplavám a k nim se přidávajícím bouřkám trpí půdní erozí. Kolonizátoři navíc ostrov kdysi zbavili stromů, proto je zadržování vody v krajině po staletí velkým problémem. Spousta míst na Islandu se tak podobá pustině, nepříliš vzdálené svou charakteristikou pouštím.

Čeští vědci na Islandu zkoumají zaniklé vikingské farmy. Buď je přikryl sopečný prach, odnesla bouře nebo obyvatelé nezvládli zásobování vodou. Tým z České zemědělské univerzity čeká výprava do pustiny, kde prozkoumá unikátní systém sběru vody ze střech obydlí. Výjimečný proto, že se farmy stavěly z kamene a z drnů, proto musel být sběr vody poměrně důmyslný.

Zaniklá farma leží v sousedství největší evropské pouště, která je na rozdíl od těch afrických nebo asijských černá. Je složená z vulkanického prachu. Podle meteorologických záznamů vítr z Islandu každý rok vyvane průměrně 30 až 40 milionů tun písku. Což je čtvrtina písku, který každý rok vyvane z největší a nejaktivnější pouště světa – ze Sahary.

Čeští vědci tady na Islandu sledují, kam míří. Vzhledem k tomu, že islandský vulkanický prach je téměř černý, tak má stejné účinky na klima jako saze. Ty vědci považují za aerosol nejvíce ovlivňující oteplování našeho klimatu hned po oxidu uhličitém. To znamená, že napomáhá oteplování planety.

A tím se zase dostáváme k tématu sucha. Protože islandský černý prach dolétne do vzdálenosti deseti tisíc kilometrů. Za možným zvýšením teplot v Evropě můžeme hledat islandské pouště a černý prach. Čeští vědci budou zkoumat, kam letí, jaké má rozměry a další parametry.

Radek Kříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme