Nejčernější 'suchý' scénář: eroze půdy, chybějící pitná voda, požáry a 200 milionů migrantů

Sucho z letních měsíců roku 2015 má v Česku kdekdo ještě stále v živé paměti. Třeba lesníci, kterým usychaly lesy, nebo zemědělci, kteří počítali ztráty na polích. Bylo to přitom už poněkolikáté od přelomu tisíciletí, kdy Česko bojovalo s nedostatkem vody. Co ale přinese budoucnost? Máme si na sucho zvykat?

Týden vody Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pojďme se podívat na možný černý scénář klimatických změn a jejich dopadů v příštích desetiletích. Podle expertů není naplnění těchto předpovědí zdaleka jisté, přesto je potřeba s nimi počítat.

Recept na sucho

Důležité role sehrají hlavně měnící se klima a růst teploty. Právě její vzestup vede k většímu výparu. Voda pak v krajině chybí, zvlášť když nepřijdou dostatečné srážky. Podle vědců z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pravděpodobně stoupne průměrná globální teplota v porovnání se současným stavem do konce století zřejmě o 2 °C. Vyloučená ale není ani katastrofická vize budoucnosti se stále rostoucím objemem škodlivých emisí v atmosféře. V tom případě by teplota vyskočila více než dvojnásobně – teoreticky až o 4,8 °C.

I když tedy není jisté o kolik, teplota poroste. Co to přinese klimatu v Česku? Podle studie vědců z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kterou zveřejnilo analytické centrum Glopolis, u nás budou přibývat tropické dny s teplotami přes 30 °C, které se občas spojí do vícedenních vln veder. Celkové množství srážek se zřejmě příliš nezmění, častěji než dnes ale budou padat v chladnější části roku. Proto nepřekvapí, že hlavně v létě přibyde více sucha, které potrápí zejména jižní Moravu a střední Čechy.

Problémy v zemědělství i jinde

S praktickými dopady nedostatku vody se budeme potýkat v krajině i ve městech. Samostatnou kapitolu představuje zemědělství, kde sucha sníží úrodu hlavně v nižších nadmořských polohách a v kombinaci se špatným hospodařením na polích povedou k degradaci a erozi půdy. „Sucho už je a dál bude pro zemědělství u nás znamenat velký problém. Dostupnost vody je základní podmínkou pro polní produkci. Hlavně pak, když není k dispozici zavlažování, což je v Česku případ velké většiny pozemků," řekl v Českém rozhlasu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického úřadu.

Další velká rizika sucha pro Česko shrnuje třeba Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který zpracovalo ministerstvo životního prostředí.

Podle něj se máme v budoucnu připravit třeba na další chřadnutí lesů. Zejména v létě a na podzim bude v řekách méně vody a slabší proudění spolu s vyšší teplotou se podepíší i na její kvalitě. V ohrožení bude i řada ekosystémů, které na vodě v řekách a potocích závisejí. Samozřejmostí pak nemusí být ani dodávky pitné vody pro obyvatelstvo. Surovina ale může chybět i v průmyslové výrobě nebo energetice, kde elektrárny nebudou mít dostatek chladicí vody. Lidská stavení a vyprahlou krajinu budou také častěji ohrožovat požáry.

Česko je z pohledu sucha zranitelné i proto, že je v rámci Evropy raritou – všechny řeky z našeho území odtékají a jsme proto odkázaní jen na dešťové srážky.

Globální dopady sucha

Změny klimatu přinesou častější sucho na celé řadě míst světa. A nepůjde jen o oblasti, které tradičně se suchem bojují, jako je subsaharská Afrika nebo Blízký východ. To potvrzuje analytik z centra Glopolis Vojtěch Kotecký: „Scénáře ukazují, že už teď suché oblasti budou v příštích desetiletích ještě sušší. Proto bude mít problém třeba celé Středomoří včetně jižní Evropy, dále jihozápad USA, Mexiko nebo právě velké části Afriky."

Končí v Česku vodní blahobyt? Vodu z přírody vyhání hospodaření na půdě, z měst pak beton

Číst článek

I projekce založené na datech IPCC ukazují častější nedostatek vody prakticky na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Míra nárůstu sucha pak znovu závisí na tom, kdy a jestli vůbec lidstvo omezí znečišťování atmosféry.

Kolik lidí změny klimatu a zesilování sucha na Zemi ovlivní? Jednotlivé predikce se v číslech liší. Třeba podle akademiků z Massachusettského technologického institutu ale bude kolem roku 2050 čelit nedostatku vody asi 5 miliard lidí – ti přitom budou v polovině století představovat přes 50 % obyvatel zeměkoule, jejichž počet v té době OSN odhaduje na necelých 10 miliard lidí. Právě populační růst bude jedním z faktorů, který bude přispívat k tlaku na dostupné vodní zdroje. Spojené národy totiž k roku 2050 očekávají až poloviční nárůst celosvětové poptávky po vodě ve srovnání se současným stavem.

Nedostatek vody také donutí miliony lidí k opuštění svých domovů - Mezinárodní organizace pro migraci těchto uprchlíků očekává do poloviny století asi 200 milionů, část z nich třeba v subsaharské Africe. Směr putování environmentálních běženců ale nelze přesně odhadnout. Někteří z nich se mohou vydat po migračních trasách mimo Afriku. Velká část se ale pravděpodobně přesune jen v rámci kontinentu nebo třeba do úrodnějšího kraje ve vlastní zemi.

Víte, kolik vody spotřebujete každý den? A teď nemyslíme tu, kterou pijete. Řeč je o virtuální vodě, té, co nevidíte, ale na sklenici vína jí potřebujete až 120 litrů | Foto: Damian Machaj

Matěj Válek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme