Nejvíc povrchové vody se v Česku spotřebuje v průmyslu, firmy se jí ale snaží neplýtvat

Největší spotřeba vody je každý den v Česku v průmyslu a zemědělství. Jde o stovky tisíc litrů - a to jen ve výrobních podnicích. Ty se snaží vodou šetřit nákupem kvalitnějších technologií, stejně tak vodárny. Na účtu to pozná i ten, kdo vodou šetří.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodovodní kohoutek. | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Bez vody by se společnost Tylex z Letovic neobešla. Kromě záclon vyrábí taky ubrusy nebo třeba prostěradla. Ročně obarví až 160 tisíc kilogramů látky, potvrzuje vedoucí výroby Vladimír Tenora.

„Vodu používáme defacto na praní, barvení, ale i k výrobě páry pro technologii. Ročně spotřebujeme přibližně 130 tisíc kubíků vody. Barvíme na zakázku různé odstíny od bílé po černou - jsou to stovky a stovky odstínů," vysvětluje pro Radiožurnál.

Vodní black out v Česku? Stačí, aby lidé napustili vodou z kohoutku najednou všechny bazény

Číst článek

Aby vodou firma neplýtvala, nakoupila nové technologie. Oproti starším strojům uspoří až trojnásobek objemu spotřebované vody. K výrobě navíc podnik využívá vodu z řeky.
„Vodu si upravujeme, upravujeme její tvrdost, čistíme ji přes pískové filtry, použijeme ji na technologii a potom ji ve vlastní čističce znovu vyčistíme a vrátíme ji zpátky do řeky," dodává Tenora.

Většina povrchové vody - tedy té z řek nebo třeba z rybníků - se spotřebovává právě v průmyslu. Loni to bylo více než 70 procent.

„Největším odběratelem vody, ať už povrchové nebo podzemní, je energetika. Na druhém místě je zásobování obyvatel pitnou vodou, na třetím místě je zpracovatelský průmysl a teprve zatím je zemědělství," říká ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder.

Průmysl vodou šetří

A právě spotřeba povrchové vody v průmyslu každým rokem klesá. Firmy se s ní totiž snaží šetřit. Podobně se chovají i domácnosti. Přesto se ale jejich faktury zvyšují. Podle odborníka na životní prostředí Jana Macháče ze společnosti Ireas se totiž do ceníků promítají i investice, které vodárenské firmy dávají do rekonstrukcí.

„Máme tady infrastrukturu, vodovody, kanalizace, které se musí udržovat a obnovovat. To znamená - nezáleží tolik na objemu té vody dodané, ale na tom, že vůbec musí být. Takže tam není přímá úměrnost, že pokud budete spotřebovávat míň, tak budete platit méně," říká Macháč.

Přesto se účty za vodu v jednotlivých městech liší. Zatímco třeba v Krnově stojí kubík vody zhruba 45 korun, v Turnově zaplatí odběratelé za stejné množství i přes stokorunu.

 

Zuzana Švejdová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme