Stav krajiny není ideální, říká vedoucí oddělení hydrologie Vizina. Je potřeba zadržet vodu v krajině

Vydatný déšť může už zítra zvednout hladiny některých řek. V regionech na jihozápadě a severu Čech, v Jeseníkách nebo Beskydech začne o půlnoci dokonce platit povodňová bdělost. Zatímco na povrchu to tedy vypadá, že vody je spíš moc, v hlubokých podzemních vrstvách přetrvává sucho. Deficit nevyrovnala ani zima a tající sníh. „Stav krajiny není ideální,“ říká vedoucí oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského Adam Vizina.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nepředpokládá se, že by přibyly například vodní zdroje pro zásobování obyvatel (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Jaký je rozdíl mezi podzemními zásobami vody v různých vrstvách? Od kdy už hovoříme o hloubkových vrstvách?
Mělké svodně jsou řádově kolem 10 metrů, hluboké vrty jsou často i více metrů. Tudíž je tam řádový nepoměr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s vedoucím oddělení hydrologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Adamem Vizinou

V čem je rizikové hloubkové sucho, když horní vrstvy s nedostatkem vody problém nemají?
U těch mělkých svodní je dynamika systému mnohem rychlejší, i po lepší zimě nebo bohatším srážkovém období se rychleji doplní tím, že jsou pár metrů pod povrchem. Tím, že hluboké vrty nebo svodně jsou dole, tak ta dynamika je často velmi pomalá a je potřeba více let na jejich doplnění.

Říkáte více let. Dá se něco aktivně dělat pro to, aby se doplňovaly i hloubkové zásoby vody?
Myslím, že nejjednodušší je chránit je tak, aby například nebyly znečistěné. Je možné dělat už opatření v krajině, kdy se pomocí umělé infiltrace dá srážková voda dosakovat. Avšak toto opatření není vhodné na celém území České republiky.

Vodu nejlépe zadrží pestrá krajina. Stát by měl přispět ke změně vztahu k půdě, říká sedlák Pitek

Číst článek

Kde je ideální?
Tam, kde je vhodná kombinace půdního a horninového prostřední. To znamená, aby ta půda a hornina byla propustná. Dalším aspektem je dostatek vody, kterou je možné vsakovat. Buď srážkové nebo i například z povrchových toků.

V některých regionech, jako je třeba Poohří, je teď i povrchové sucho. Cesty a pole, kde jindy na jaře je bláto, jsou teď vysušené a prašné. Čím to tam může být?
Obecně stav krajiny není úplně ideální. Je potřeba, aby se ta voda v půdě zdržela. To znamená například zvýšením organické hmoty v půdě, menšími územními celky a je potřeba zpomalit tu srážku a odtok z té krajiny. Tudíž co nejdéle udržet vodu v krajině.

S jakou mírou sucha se budeme podle vás výhledově v letošním jarním a přelomovém letní období potýkat?
Je nutné říct, že ten stav je mnohem lepší, než byl v těch posledních letech, tudíž od roku 2014. Podzemní vody jsou lehce deficitní, ale ta půda je víceméně v normálním stavu a pouze jižní Čechy mají nějaký deficit vody v půdě. Srážky, které třeba očekáváme o víkendu, tento stav můžou změnit. Nepředpokládá se, že by přibyly vodní zdroje například pro zásobování obyvatel.

Vegetační sezona letos začala později než loni. Může to mít vliv na podzemní zásoby vody v hloubkách?
Půda je relativně nasycená, stále máme nějaký sníh na horách. V těch podzemních vodách jsou určité cykly, takže se dá očekávat, že se částečně sníží, ale nemělo by to být tak drastické, jako tomu bylo v minulých letech.

Patricie Strouhalová, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme