Zjistíme z vašeho DNA odkud pocházíte nebo zda vás čeká Alzheimer. Za emoční újmu neručíme, vzkazují prodejci

Populární genetické testy, které zákazníkům pomohou zjistit, z jaké části naší planety přišli jejich předkové, skrývají i nebezpečí. Je totiž také možné se díky nim dozvědět, jaké nevyléčitelné dědičné nemoci testovanému člověku hrozí. Britští vědci varují, že prodejci testů ovšem již neposkytují poradenství v případě, že se lidé z testu dozvědí o vážném ohrožení zdraví.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komerční genetické testy odhalují nevyléčitelné nemoci, za emoční šok nikdo neručí, varují vědci. (Ilustrační snímek) | Foto: Mari Lezhava | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Při Alzheimerově chorobě se v mozku tvoří shluky proteinu nazvaného amyloid. Ten způsobuje vážné ztráty paměti, zmatení a dezorientaci. Jeden lidský gen známý jako ApoE celý tento proces ovlivňuje. Existuje ve třech variantách: E2, E3 and E4. Kdo má gen v posledních dvou variantách, má zvýšené riziko toho, že chorobou onemocní později během života. 

Asi tři procenta populace mají dvě kopie varianty ApoE, genu E4. Říká se, že je zhruba osmdesátiprocentní šance, že osoba s tímto genetickým vybavením onemocní Alzheimerem do osmdesáti let. V průměru mají lidé jen asi desetiprocentní riziko. Stačí tedy, aby v komerčním testu DNA byla zahrnuta jména a varianty genů a přímo se můžete dočíst, která nemoc vám hrozí.

Problém ale je, jak na to zareagujete, jak vysvětluje Anna Middletonová, šéfka společnosti pro etický výzkum v Cambridgi. „Testování na genetické predispozice pro závažnou a život ohrožující rakovinu u některých zákazníků způsobilo vážné psychické problémy a u společností na internetu poskytujících genetické testování jsme zjistili velké nedostatky v poradenské a psychologické pomoci v takových případech.“

Etické problémy

Skupina britských vědců pod vedením právě Anny Middletonové vydala kritické prohlášení varující před trendem komerčních rozborů DNA za účelem zjištění, odkud pocházeli předci testovaného. Uveřejnili ho v časopise Journal of Future Medicine.

Na základě svého výzkumu Middletonová tvrdí, že lidé se ve výsledcích genetického testu dozvědí nejen to, že například čtyřicet procent jejich genetické informace odpovídá Vikingům a zbylých 60 je rozděleno mezi různá etnika a národy, ale dozvědí se i výsledky, které mohou poukazovat na riziko vzniku vážných dědičných chorob.

Stačí, aby v komerčním testu DNA byla zahrnuta jména a varianty genů a přímo se můžete dočíst, zda vám hrozí třeba Alzheimerova choroba. (Ilustrační snímek) | Foto: Drew Hays | Zdroj: Fotobanka Unsplash

Firmy, které nabízejí komerční genetické testy DNA, ale za emoční šok těchto lidí nehodlají přijmout žádnou zodpovědnost. Problém hrozí i u nás. Profesor Radislav Sedláček, uznávaný genetik a vedoucí Českého centra fenogenomiky, tvrdí, že čím lépe známe náš genom, tím více je nakládaní s takovými daty problematické z etického hlediska. 

„Tady se dostáváme do oblasti, kde mohou vznikat poměrně zásadní etické problémy. Pokud někdo zná svou genetickou informaci, zvláště pokud ji zná celou, tak by s tím měl zacházet velmi opatrně – v podstatě tak, jako každý z nás zachází se svým bankovním kontem,“ vysvětluje Sedláček.

Dá se testům věřit?

Dokonce i v Česku jsou stále populárnější firmy, které nabízejí rozbor DNA například pomocí testu slin, který si uděláte sami doma a vzorek zašlete poštou.

Vědci v USA poprvé opravili gen lidského embrya. V budoucnu by se tak dalo zabránit dědičným chorobám

Číst článek

Zda takovým testům věřit, je problematické z více hledisek: i v případě shody genů se nemoc nemusí rozvinout a naopak na rozvoji Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění se může podílet část lidského genomu, který ještě není zcela prozkoumán, například takzvaná temná hmota genomu.

Nicméně například deník Guardian popsal případy, kdy lidem způsobilo psychické potíže zjištění, že mají pro nějakou nemoc nejspíše genetické předpoklady. Lidé, kteří se toto zjištění dovědí, jsou ale většinou ponecháni sami sobě a odpověď na otázku, co mají dělat, dál většinou hledají v tom lepším případě u praktického lékaře, v tom horším na internetu, což by určitě dělat neměli.

Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme