Ultrajemný prach proniká až do mozku. Čeští vědci vyvíjejí detektor, který by před ním varoval hasiče
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) dýchá 99 procent lidí na Zemi znečištěný vzduch, který nesplňuje limity na obsah škodlivin. Loni organizace zpřísnila sledované limity. Nejvíce ale podle vědců škodí ty nejmenší ultrajemné prachové částice, na které zatím žádné limity nejsou. Odborníci včetně vědců z Česka vyvíjejí přístroje, které by je uměly měřit.
Obvyklé detektory odhalí prachové částice velké kolem dvou a půl mikrometru, takzvané PM 2,5, o kterých se ví, že mohou na sobě mít navázané jedovaté látky. Už dnes se ale mluví o tom, že do budoucna bude důležité sledovat stále menší částice a jejich účinky.
Poslechněte si reportáž Martina Srba a také rozhovor s Janem Komárkem z ČHMÚ o tom, jak se dnes v Česku měří znečištění ovzduší
„Ukazuje se, že i samotné částice jsou schopny indukovat oxidační stres. Nejde jen o to, co je na ty částice navázáno,“ upozorňuje Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Oxidační stres znamená, že v živé buňce vypukne zánět, uvolňují se reaktivní formy kyslíku, které poškozují životně důležité části buňky, například DNA. Buňku to nemusí úplně zahubit, ale může to spustit rakovinné bujení nebo jinou degeneraci buněk.
Dopady znečištění se podepisují na zdraví lidí po generace, pomoct může životní styl, radí genetik
Číst článek
Tým Jana Topinky ve spolupráci s dalšími vědci například zkoumá, jak mohou ultrajemné prachové částice působit na rozvoj Alzheimerovy choroby. Jsou tak malé, že prostupují nejen z plic do krve, ale i do mozku přes čichovou tkáň.
Vědci současně vyvíjejí přístroj, který by ultrajemný prach dokázal rychle detekovat. Využili by jej například hasiči, kteří se při vyšetřování požárů pohybují po doutnajícím požářišti mnohdy bez ochranných pomůcek.
„Detektor by byl nastavený na určitý počet částic na centimetr krychlový a upozorní je, že by se tam neměli dlouho zdržovat,“ dodává Jan Topinka.
Ultrajemný prach a jeho účinky zkoumají zatím vědci v laboratořích. Dosud neexistují žádné limity, kolik částic by mělo, nebo nemělo být na metr krychlový vzduchu.
O znečištění vody léky jsme donedávna nevěděli. A zatím nevíme, co s tím, přiznává hydrogeolog Hrkal
Číst článek
Český hydrometeorologický ústav zatím množství ultrajemného znečištění měří jen na šesti místech v Česku. „Pokud to finanční stránka umožní, určitě bychom chtěli měření rozšířit,“ říká Jan Komárek z ústavu a vysvětluje:
„Běžně to nemonitorujeme, protože je to poměrně nedávné zjištění, že čím menší částice, tím větší vliv. Je to poměrně náročné měření.“
Větší znečištění se monitoruje
Důležité je sledovat i částice PM 2,5. Tyto větší částice totiž prokazatelně škodí zdraví a WHO každoročně uvádí počty nemocných i obětí znečištěného vzduchu.
„V Česku se to měří v každém kraji, je to zhruba 100 stanic imisního monitoringu. Ve větších městech je síť měření o něco hustší,“ dodává Komárek.
