Před 1,8 milionu let se lidem Homo erectus významně zvětšil mozek. Předpokládá se, že k dramatickému nárůstu šedé hmoty přispělo to, že naši předkové začali častěji jíst maso. Někteří vědci jsou ale přesvědčeni, že součástí jídelníčku museli být také ryby a měkkýši. Tyto zdroje potravy jsou bohaté na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, které jsou pro vývoj lidského mozku nezbytné. Kromě 1,8 milionu let starých kostí dvou sumců, na kterých si pochutnali obyvatelé Tanzanie, byly důkazy o souvislosti pojídání ryb a evoluce lidského mozku zatím skrovné.

Nový důkaz se vynořil na nalezišti Koobi Fora v Keni. Vědci z Rutgersovy univerzity zde objevili nejen řadu kamenných nástrojů, které se hodily ke zpracování potravy, ale také zbytky porcovaných živočichů. Kosti staré 1,95 milionu let patří 48 druhům suchozemských i vodních zvířat. Vědci našli 41 kostí sumců a 15 kostí dalších druhů ryb. Je to první důkaz o tom, že lidé konzumovali ryby ještě před dramatickým zvětšením mozku. Zářezy na kostech ale ukázaly, že kromě ryb lidé porcovali také vodní želvy a dokonce krokodýly.

Identita jedlíků „pravěkého suši“ zatím zůstává záhadou. Na nalezišti se nenašly žádné lidské kosti, takže není možné říci, jestli zde ryby a další živočichy porcovali australopitékové nebo časní příslušníci rodu Homo. Z nich se jako nepravděpodobnější nabízí Homo habilis, jehož ostatky vědci našli ve východní Turkaně a který vyráběl podobné kamenné nástroje.

Zdroj: Science Now, PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít