'Veselé Velikonoce, hodně zábavy na dovolené'. Muzeum získalo dopis od esesáka z Osvětimi

Muzeum na místě nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi dostalo jako dar dopis, který vlastnoručně napsal jeden z řadových esesáků z ostrahy tábora. "Je to první dokument tohoto druhu v našich archivních sbírkách. Až dosud nám jakýkoli příklad soukromé korespondence posádky SS chyběl," uvedl Wojciech Plosa, který má v muzeu na starosti archiv.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

List s datem 1. dubna 1944 napsal tehdy dvacetiletý Stefan Dilmetz ze 7. strážní roty svému kamarádovi | Foto: Archiv Muzea Osvětim

Muzeum před časem požádolo německou a rakouskou veřejnost o poskytnutí dokumentů, snímků či soukromých dopisů esesáků, které by umožnily lépe pochopit jejich mentalitu. Dopis zaslala dárkyně, která si přála zůstat v anonymitě. Jde vůbec o první reakci na výzvu muzea.

List s datem 1. dubna 1944 napsal tehdy dvacetiletý Stefan Dilmetz ze 7. strážní roty svému kamarádovi, rovněž esesákovi Ludwigu Fitterlingovi. K dopisu přiložil pohlednici s německými tanky, na jejíž druhou stranu připsal přání veselých velikonočních svátků.

K dopisu přiložil pohlednici s německými tanky, na jejíž druhou stranu připsal přání veselých velikonočních svátků. | Foto: Archiv Muzea Osvětim

Na obsahu je podle archiváře patrné, že si mladý esesák uvědomoval, že se pošta cenzuruje: „Včera jsem dostal s velkou radostí a vděčností Tvůj dopis z dovolené. Taky nechci odkládat, abych Ti napsal pár řádků. Jsi nyní zase na dovolené. Přeji Ti hodně zábavy, protože taková dovolená je opravdu příjemná, přestože je jen krátká. I tak je to malá změna, která umožní na chvíli zapomenout na vojenský život," napsal Dilmetz a vyjádřil politování, že se během čtyřdenní dovolené nestačí setkat, ale možná se to povede jindy, případně po válce. Dopis končí nacistickým pozdravem "Heil Hitler".

„Historie německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka není ještě úplně známá. Známe líčení a vzpomínky bývalých vězňů, vyjadřujících hledisko obětí. Známe dochovanou část táborové dokumentace, známe poválečné soudní spisy, ale to je příliš málo, abychom plně pochopili největší tragédii v evropských dějinách. Po válce se našlo jen několik souborů fotografií pořízených členy posádky a malý počet soukromých dopisů esesáků, výjimečně vzácné jsou jiné dokumenty či deníky. Bez kompletnější analýzy a bez pochopení motivace a mentality pachatelů zůstane naše snaha o moudrou výstrahu dalším generacím založena jen na intuici," uvedl ředitel muzea Piotr Cywiński ve výzvě, ve které se obracel na veřejnost s prosbou o poskytnutí jakýchkoli dokumentů, snímků, deníků či korespondence, které by mohly přispět k "lepšímu pochopení vlivu populistických mechanismů nenávisti na lidské bytosti".

Dopis končí nacistickým pozdravem "Heil Hitler". | Foto: Archiv Muzea Osvětim

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme