Angor Vat údajně zanikl kvůli vyčerpání intenzivně obdělávané půdy
Proslulé centrum starodávné khmerské civilizace Angkor Vat na území dnešní Kambodže podle nejnovějších poznatků zaniklo kvůli suchu a vyčerpání půdy, která byla po staletí soustavně obdělávaná. Tvrdí to vědci z britské univerzity v Cambridge na základě analýzy sedimentů a půdy z okolí kambodžského chrámového komplexu.
Zemědělská půda se podle britských vědců využívala velmi agresivně a byla opakovaným pěstování plodin zcela vyčerpaná.
S britskými vědci částečně souhlasí i odborník na jihovýchodní Asii Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze:
„Došlo tam ke krachu závlahového systému, který byl v té době velmi rozsáhlý. Na konci 12. století musel uživit odhadem 750 tisíc až milion lidí. Nedošlo k tomu ze dne na den, trvalo to desítky let, než ekonomika jako taková upadla. Podotýkám nicméně, že to nebyl jediný faktor, proč bylo toto město opuštěno a přesídleno do oblasti dnešního Phnompenhu.“
O příčinách zániku Angor Vat v Kambodži mluvil na Rádiu Česko odborník na jihovýchodní Asii Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze
Podle Nožiny bylo opuštění města důsledkem několika faktorů:
„V té době se rodí nová mocenská centra v oblasti jihovýchodní Asie, kde do té doby Angorská říše jednoznačně dominovala. Šlo zejména o předchůdce dnešního Thajska, odkud na kambodžské území docházelo k mnohým výbojům. Angor je velmi špatně strategicky umístěn, protože leží blízko Thajska. Thajci také město dokonce několikrát dobyli. Dalším impulsem pro přesídlení tak byla i bezpečnostní strategie.“
„Dalším impulsem je změna hospodářské struktury. Tyto říše se stále více začínají navazovat na zámořský obchod, který se ale těžko uskutečňuje z vnitrozemského mocenského centra, jako je Angor. Centum říše se tedy přesouvá na řeku Mekong, která je velmi dobře splavitelná a spojená s deltou a oblastí přístavních měst. Toto vše tam hrálo roli,“ dodává Nožina.
