Jednou z tajných zbraní české reprezentace na fotbalovém Euru bude vědomí, že od výběru kouče Michala Bílka se nic velkého nečeká. Za takové situace se národnímu týmu v minulosti často dařilo.

12:01 15. května 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Příkladem je stříbro z evropského šampionátu v Anglii z roku 1996. Anebo stříbro světové, které Čechoslováci získali v Chile přesně před padesáti lety.

A Radiožurnál tomuto výročí velkého sportovního příběhu věnuje rozsáhlý seriál, ve kterém promluví všichni pamětníci.

Jejich vzpomínky jsou plné zajímavých postřehů, svědectví o zapomenutých fotbalových časech i humorných historek, ale každý z příběhů je jedinečný a má své vlastní silné momenty.

Ovšem na jedno téma uslyšíte od každého z vicemistrů světa v podstatě totéž. To když zkoumáte, s jakou důvěrou veřejnosti, ale i samotného vedení československého fotbalu do Chile cestovali.

„Nějaký specialista v Praze na ústředí řekl slavnou větu: Proč tam pojedou? Stejně za dva týdny pojedou domu," vybavuje si ještě po letech funkcionářskou reakci útočník Jozef Štibrányi. A obránce Jiří Tichý, který si zahrál jediné, ale zato finálové utkání, si pro změnu pamatuje reakce z lidu.

„Když se tam odjíždělo, tak přišlo pár lidí, aby se s námi rozloučilo. A někteří - nevím, jestli to byli novináři, asi ne - měli takové ty poznámky: Co tam jedete dělat? Vždyť tam uděláte pytel ostudy, dostanete pytel gólů. Zůstaňte radši doma, ušetříte peníze,“ zavzpomínal Tichý.

Takovéto věštby měly svůj důvod, v mnoha přípravných zápasech i s řadovými klubovými mužstvy, například s anglickým Huddersfieldem nebo italskou Vicenzou, se Čechoslovákům nedařilo herně ani výsledkově.

A na mistrovství světa tým trenéra Vytlačila čekali obhájci titulu Brazilci v čele s Pelém nebo španělská družina plná hvězd Realu Madrid, který toho roku v jednom z nejkrásnějších zápasů v historii kopané podlehl ve finále Poháru mistrů evropských zemí 3:5 Benfice Lisabon s Eusébiem.

Nečekané reakce na úspěch

Čechoslováci ovšem tyhle překážky překonali a nakonec je doma vítali jako hrdiny. I když i tak se našly výjimky.

„Vybojovalo se druhé místo, my jsme se vrátili: Co jste dělali vy hajzlové, že jste prohráli ve finále? Jděte doprčic! Jak to, že jste prohráli? Takhle nás někteří přivítali doma. To je taková naše mentalita,“ vzpomíná se shovívavým úsměvem na tváři Jiří Tichý.

On i jeho spoluhráči z Chile vám o dobrodružné výpravě, o pionýrských podmínkách, ve kterých se hrál vrcholový fotbal před padesáti lety, ale také o sportování v tehdejších společenských poměrech budou vyprávět v seriálu Radiožurnálu.

Ten se naplno rozeběhne koncem května a vyvrcholí přesně 50 let po finálovém utkání proti Brazílii, tedy 17. června, rozsáhlejším dokumentem. Jednotlivé díly včetně videí a fotografií najdete také ve speciální rubrice webu zpravy.rozhlas.cz.

Jan Kaliba, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít