Archeolog ze Zlína zrekonstruoval podobu jediné neolitické Venuše na východní Moravě
Také východní Morava má svou pravěkou Venuši. Fragment ženské tváře objevil pedagog Miroslav Černý v hromadě střepů nalezených už v 90. letech u Hostišové. Podle zhruba šest tisíc let starého úlomku pak vytvořil rekonstrukci původní podoby. Jak letos potvrdila Česká archeologická společnost, jde zatím o jediný nález tohoto druhu ve Zlínském kraji.
Rekonstruovaný model Hostišovské Venuše vypadá jako keramický střep zhruba o velikosti lidské dlaně, s vyznačenýma očima a ústy.
„Střepy byly v krabici tak trochu bez mého zájmu, což byla hloupost. Ale mně se podařilo zrcadlově obrátit jeden úlomek, který nebyl příliš veliký, ale byly tam všechny rysy, které když se doplnily do rekonstrukce, tak je to již potvrzené, že se jedná o nejstarší zobrazení člověka jihovýchodní Moravy,“ popisuje objev jeho autor Miroslav Černý.
S amatérským archeologem se k nalezišti hostišovské Venuše vydal reportér Roman Verner
Asi 6900 let starou ženskou podobiznu určil jako dílo prvních zemědělců.
„Zde musel zřejmě sídlit nějaký velice zkušený výrobce nebo dílna, protože počet nástrojů, broušených seker, nejenom štípaných pazourkových, je v takovém počtu, že to není jenom obchodní centrum, ale zcela jistě i výrobní centrum. To je asi taková specifika této lokality,“ dodává Miroslav Černý.
Nález ocenil i ředitel uherskobrodského muzea Miroslav Vaškových, který se neolitem dlouhodobě vědecky zabývá.
„My ty analogie dnes máme až z území jižního Slovenska nebo z Rakouska. Nález je významnější ještě o to, že keramika má více než šest tisíc let, a tehdy ti první zemědělci ještě neuměli dosáhnout takové kvality výpalu jako například v pozdějších pravěkých obdobích. To znamená, že ta keramika je dost chatrně vypálená,“ řekl.
Hostišovskou Venuši zatím najdou zájemci pouze ve sborníku České archeologické společnosti. Později snad bude i ve sbírkách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
