Až dvanáct transportních vlaků denně odváželo v létě 1946 odsunuté německé obyvatele

Vina za válečné zločiny nacistů spadla po válce i na tři miliony občanů německé národnosti, kteří žili na území osvobozeného Československa. Ústavní dekret je zbavil československého občanství, stát je až na výjimky odsunul do Německa a zabavil jejich majetek. Organizované transporty do americké okupační zóny začaly v lednu, do sovětské zóny 10. června 1946, tedy přesně před 70 lety.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poválečný odsun Němců | Foto: Sudetendeutsche Stiftung

Statisíce Němců ale Češi vyhnali dávno předtím, hned v prvních dnech po válce. Atmosféru v Československu bezprostředně po osvobození ovlivnily i veřejné postoje politiků včetně prezidenta Edvarda Beneše.

Emoce nenávisti proti všemu německému, nahromaděné během okupace, si Češi v mnoha případech vybili nevybíravým násilným způsobem, a to i na nevinných a bezbranných lidech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na území osvobozeného Československa žily tři miliony německých obyvatel. Stát je až na výjimky odsunul do Německa. Více od J. Skalického

Podle odhadů některých historiků při tom přišlo v letech 1945-1946 na československém území o život až 25 tisíc lidí.

„Tam byl masakr. V prvé řadě museli svléknout košile a dát ruce vzhůru, jestli jsou tetovaní SS. Ty hned zabili. To je válka, to člověk tak nějak chápe. Ale kdyby je jen zabili, oni je nelidsky trávili,“ vzpomíná na záznamu z rozhlasového archivu Hedvika Hurníková. Její rodina směla díky antifašistickým postojům zůstat.

„To je to, čemu se v české veřejné debatě říká divoký odsun. Věděla to jak vláda, tak spojenci. Asi nebyli schopni spontánní proces zastavit. Možná ani nechtěli,“ říká historik Oldřich Tůma.

Organizovaný odsun do Německa, potvrzený velmocemi na Postupimské konferenci, směřoval nejprve do americké, a od 10. června 1946 i do sovětské okupační zóny. Na českém území se nikdy v historii neodehrál tak rozsáhlý a rychlý přesun obyvatelstva.

Odsun Němců z Československa | Foto: Česká televize

„Tohle skutečně problém byl. Velmoci s principem odsunu souhlasily, ale teď byly v situaci, kdy Spojené státy, Sovětský svaz a Velká Británie měly odpovědnost za situaci v Německu. Zemi naprosto rozvrácené.“

„Teď tam přicházely miliony lidí z východu, protože nešlo jen o Československo, ale ještě ve větších číslech se to týkalo i Polska, pro které nebylo nic připraveno. Velmocím šlo v této situaci především o to, dostat pohyb mas lidí pod kontrolu a nějak tu věc zorganizovat.

S odchodem sudetských Němců přišly do pohraničí problémy, hlavně hospodářské. Území osídlovali lidé z vnitrozemí, které doplňovali Češi přicházející ze zahraničí, ale i cizinci. Většinu z nich lákala vidina lepšího ekonomického a sociálního postavení, některé i zbohatnutí. Podle toho se často i chovali. Pohraničí připomínalo divoký západ.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme