Bylo nám z nich zle, říkají pamětníci o zločincích. Před 70 lety začal norimberský proces

Norimberský proces s nacistickými zločinci začal přesně před 70 lety. V 10 hodin dopoledne zahájilo osm soudců vítězných mocností tribunál, který měl místo rychlé pomsty vítězů přinést důkazy podloženou spravedlnost. Pro německou společnost to byl začátek dlouhého a postupného zpracovávání té nejhorší části vlastních dějin.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Historická fotka sálu, ve kterém se odehrávaly procesy s nacistickými zločinci | Foto: Pavel Polák

Hlavní žalobce, Američan Robert Jackson, předčítá jména 20 přítomných obžalovaných nacistů.

Blízko něj stojí v uniformě jeho osobní strážce Moritz Fuchs, tehdy dvacetiletý americký voják. Ve stejné síni stojí i dnes, je mu 90 let. Ukazuje, kde kdo seděl. Pamatuje si to přesně.

„Tenkrát šlo o to rozlišit mezi tím, co je správné, a tím, co není. Šlo o to ukázat, že každý je za svá rozhodnutí zodpovědný. A zlo se musí potrestat."

Když vzpomíná na obžalované nacisty, říká zcela spontánně: You've got sick of them (Bylo mi z nich zle). Moritz Fuchs proti nacistům bojoval a se svou jednotkou se na konci války zastavil až v Československu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 70 lety začal v Norimberku mezinárodní vojenský tribunál s nacistickými zločinci. S pamětníky natáčel Pavel Polák

„Byli jsme asi 30 kilometrů za hranicemi. A to jenom pár dní, protože to pak začali přebírat Rusové."

Soudní síň s číslem 600 byla pro tento tribunál speciálně upravená, vězni vyjížděli výtahem do sálu přímo od svých cel, sál byl vybavený na svou dobu nejmodernější technikou. Aby se proces urychlil, byl tlumočen simultánně do čtyř jednacích jazyků - angličtiny, ruštiny, francouzštiny a němčiny.

Fritz Fuchs v sále justičního paláce, ve kterém před 70 lety začaly procesy s nacistickými zločinci | Foto: Pavel Polák

„Byla to náročná práce, a také zodpovědná. Musel jsem překládat přesně,“ vzpomíná George Sakheim, který byl jedním ze třiceti tlumočníků. V listopadu roku 1945 mu bylo 22 let.

„Překládali jsme velmi důležité dokumenty. Vzpomínám si třeba na příkaz admirála Dönitze - potápět i záchranné čluny s lidmi. To bylo proti mezinárodním úmluvám,“ říká Sakheim.

George Sakheim sedí v sále justičního paláce, ve kterém před 70 lety začaly procesy s nacistickými zločinci | Foto: Pavel Polák

Spojenci nashromáždili rozsáhlý důkazní materiál - nespočet úředních dokumentů, filmového materiálu a osobních svědectví. George Sakheim tlumočil i výslechy obžalovaných.

„Tlumočil jsem výslech Hermanna Göringa. Ptali se ho, proč bombardovali Londýn. Jeho odpověď byla zajímavá, protože byl po Hitlerovi nejdůležitější velitel. Prý Hitlerovi neustále opakoval, že je třeba zničit anglický válečný průmysl a neplýtvat bombami na ten hloupý Londýn. Prý se ho ptal, jaký máme užitek z toho, že v Londýně shoří o pár stovek domů navíc.“

George Sakheim na historické fotce během norimberských procesů | Foto: Pavel Polák

George Sakheim seděl i v soudní síni a tlumočil do sluchátek soudcům a žalobcům, obžalovaným i obhájcům. Tento dnes 92letý muž se rozhlíží v síni kolem sebe. Všechno je živé, zapomenout se to nedá. Dívá se k místu, kde ve dvou řadách seděli nacističtí předáci.

„Zcela upřímně - nenáviděl jsem je. Nenávist je velmi silná emoce. Pohrdali jsme jimi. A také jsme se sami sebe ptali, jak je možné se něčemu takovému propůjčit."

Bylo to osobní. George Sakheim se narodil v Hamburku, v židovské rodině. Před nacisty utekl do Palestiny a pak do Spojených států, odkud se vrátil do Evropy jako americký voják. Se svou jednotkou osvobodil koncentrační tábor u německého Nordhausenu.

„Všichni obžalovaní se Hitlera báli. Ribbentrop prohlásil, že kdyby Hitler vstoupil teď do jeho cely a řekl, co má udělat, tak to udělá. To řekl během procesu!"

Kopie průkazu George Sakheima | Foto: Pavel Polák

Norimberk byl tehdy v troskách, důsledek nacistické totální války. Městem se táhl nepříjemný zápach, vzpomíná pan Sakheim, v troskách byla pravděpodobně ještě lidská těla. A s těmi, co žili, se střetával minimálně. Pokaždé ale slyšel následující:

„Údajně se nemohli bránit, museli spolupracovat, jinak by prý skončili v koncentračním táboře. Samé takové výmluvy."

Střídá mateřskou němčinu a angličtinu, kterou mluví plynněji. Ze Spojených států, kde žije, občas přijede do Německa na návštěvu. Země se hodně změnila, říká. Mladí lidé jsou jiní.

„Ale vůči těm starým, co to zažili, jsem nedůvěřivý. Nebylo mi to příjemné s nimi mluvit. Prostě jsem jim nevěřil, co říkají."

George Sakheim i Moritz Fuchs se po 70 letech vrátili do soudního sálu. Co se v něm tehdy dělo, sledoval celý svět. Jsou jedni z posledních pamětníků norimberského procesu. Znovu se sem, jak říkají, už asi nevrátí.

Model ukazuje dřívější vzhled sálu, kde se odehrávaly procesy s nacistickými zločinci | Foto: Pavel Polák

Dnešní podoba sálu justičního paláce, ve kterém před 70 lety začaly procesy s nacistickými zločinci | Foto: Pavel Polák

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme