Češi sdílí rodinné vzpomínky z první světové války v projektu Europeana
Fotografie, dopisy nebo třeba osobní deníky a předměty, které se datují do doby 1. světové války. Velké poklady, které možná leží schované u vás na půdě. Přitom by mohly vyprávět příběhy lidí, které tzv. velká válka zasáhla. Právě o sdílení rodinných vzpomínek prostřednictvím internetu usiluje projekt Europeana 1914–1918. Od roku 2011 se do něj zapojilo už 22 evropských zemí, letos přibylo i Česko.
„Postupovali jsme na kopec. Ale v tom okamžiku na nás vyrazila ruská jízda, která nás masakrovala,“ vzpomínal už dříve ve vysílání Českého rozhlasu generál Karel Janoušek, veterán 1. světové války.
Mnoho podobných dramat, která vojáci i jejich rodiny tehdy prožili, ale zůstává skryto – ve starých rodinných albech, na kotoučích s němými filmy nebo v denících ze zákopů. Právě o tyto rodinné vzpomínky na první světovou válku se zajímá mezinárodní projekt Europeana 1914–1918.
Pradědečkova truhla z první světové války může ukrývat velké poklady. Vzpomínky sbírá projekt Europeana. Více od Evelyny Kulíškové
„Sbíráme rodinné vzpomínky na první světovou válku ze všech částí Evropy. Sdílíme je online. Takže lidé mohou najít více informací o tom, kde třeba jejich pradědeček padl do zajetí, kde bojoval. Databáze tak pomáhá skládat puzzle vaší rodinné historie,“ vysvětlil smysl projektu koordinátor Frank Drauschke.
Lidé se můžou nejsnadněji zapojit tak, že přijdou na takzvané sběrné dny. Ty se v Česku poprvé chystají po Velikonocích v Praze a Brně.
„Budeme tu mít přístroje na digitalizaci fotografií, filmů. Ty pak můžeme sdílet na internetu. Dobré na tom je, že i když je lidé poskytnou, nemusí se těchto pokladů vzdát,“ dodal Drauschke.
Internetová digitální databáze Europeana 1914–1918, která čítá přes 180 tisíc exponátů z rodinných sbírek, může podle historiků odhalit i zatím nezodpovězené otázky.
„U Rakouska-Uherska měli zakázáno se sdružovat ve veteránských spolcích, to byla výsada legionářů. Takže teď nám mohou lidé přinést věci a my se seznámíme s tím, co vykonali a jak na frontě žili jejich pradědečkové,“ vysvětlil František Štambera z Národního muzea.
Do podobného projektu digitální knihovny – Europeana 1989 – se Česko zapojilo v roce 2013. Tehdy se lidé dělili o vzpomínky ze sametové revoluce a prvních měsíců po pádu komunismu.