Otázky spjaté s minulostí hrály při její přípravě zásadní roli. Podle ředitele odboru států střední Evropy na ministerstvu zahraničí Jiřího Čisteckého bylo hledání kompromisu obtížné a bojovalo se o každé slovo.

„Na to jak je deklarace relativně subtilní a krátký text, tak vyjednávání trvala dlouhou dobu, celé dva roky. Za českou stranu je vedl Saša Vondra a za německou náměstek ministra zahraničí Hartmann,“ připomíná.

„Jednalo se o každém slovu, protože v tu dobu česko-německé vztahy žily daleko jiným spektrem problémů než dnes. Řešila se minulost, její ukotvení, právní a historický pohled na minulost. Každé slovo bylo dvakrát a dobře váženo,“ vzpomíná Jiří Čistecký.

Význam Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji však neomezuje jen na politickou rovinu. „Deklarace otevřela proces institucionalizace širokých společenských vztahů, které se zabývají dialogem mezi českou a německou společností a vytvářejí pro ně podmínky,“ vysvětluje Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Vytvořila také institucionální základnu pro spolufinancování projektů, které spojují jednotlivé subjekty české a německé společnosti ve společných projektech,“ dodává Handl.

Jitka Malá, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít