Českoslovenští letci z RAF mají památník v nizozemském Pettenu

V nizozemském Pettenu byl odhalen památník československých letců, kteří působili v silách RAF. Pomník připomíná osud konkrétní posádky bombardovacího letounu Vickers Wellington, který byl 28. prosince 1941 vážně poškozen protiletadlovou palbou. Letoun nouzově přistál v Severním moři a posádka několika dnů bojovala o přežití.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alois Šiška | Foto: www.pametnaroda.cz

Památník je tvořen základním kamenem a pamětní deskou. Na kameni je umístěna plastika potápějícího se Wellingtonu.

O vybudování památníku se zasadili mimo jiné i příslušníci 222. výcvikové "Šiškovy" letky ze 22. základny letectva u Náměště nad Oslavou, jimž je patronem slavný generál Alois Šiška. Právě on byl jedním z přeživších členů posádky sestřeleného letadla.

Letci se vraceli z bombardovací mise. Po nouzovém přistání strávili na moři šest dní. Na záchranném člunu v mrazivém počasí zůstali naživu jen tři letci ze šestičlenné posádky, kteří po dosažení nizozemského pobřeží upadli do zajetí. Jeho valnou část strávil Šiška kvůli těžkým omrzlinám převážně v zajateckých lazaretech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Rádia Česko byl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna

„Posádky tehdejšího královského letectva byly samozřejmě školeny na to, jak přežít, jsou-li sestřeleny, ale jednalo se o seskok nebo nouzové přistání na pevnině. Pokud přistanete v Severním moři a navíc v prosinci, šance na přežití se i při sebelepším vyškolení rovná prakticky nule,“ říká historik Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.

Koncem roku 1941 nacisté zažívali ještě vítěznou vlnu. Letecké akce Britů a československých letců nad okupovaným územím byly mimořádně náročné. Britové disponovali pouze dvoumotorovými stroji Vickers Wellington, které měly své limity.

I přesto ale jejich piloti dokázali Němcům nálety oplácet, a to nejen na cíle v Německu, ale třeba i v mnohem vzdálenější Itálii. Generál Šiška se například zúčastnil náletu na Turín.

Šiška jen těsně unikl trestu smrti

Osudy jednoho z nejproslulejších letců byly dramatické, během války jen těsně unikl trestu smrti. Češi totiž byli jediný národ v tehdejší okupované Evropě, kterému Němci odmítali přiznat status válečných zajatců. S českými zajatci zacházeli jako se zrádci, kteří pozvedli zbraň proti mateřské Říši. A za to byl trest smrti.

Alois Šiška byl v létě roku 1944 spolu s dalšími 23 zajatými československými letci převezen do Prahy, všichni byli odsouzeni k trestu smrti. Unikli mu jen díky diplomatické iniciativě z nejvyšších britských míst.

Generál Šiška je příkladem vojáka, který bojoval na západní frontě a jako dlouhá řada dalších byl po roce 1948 komunisty perzekuován. Z armády byl vyhozen, musel vykonávat jen nekvalifikované práce, poté pobíral minimální důchod.

Až v polovině 60. let byl částečně rehabilitován a v období Pražského jara se na krátký čas mohl vrátit i do armáda. Na ministerstvu obrany působil v rámci rehabilitačních komisí Ale v roce 1970 definitivně odešel do důchodu. Až po roce 1989 byl plně rehabilitován a povýšen na generálmajora. Zemřel v roce 2003.

Ladislav Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme