Čeští archeologové již druhou sezónu odkrývají tajemství starověké Núbie
Informace ze Súdánu většinou plní stránky novin pouze kvůli nestabilní politické situaci a snaze jižní křesťanské části o odtržení od muslimského severu. Súdán, především jeho severní část, je ale oblast s dlouhou historií. I proto se o ní zajímají čeští archeologové z Národního muzea, kteří mají při zkoumání starověké núbijské civilizace v lokalitě Wad Ben Naga za sebou již druhou sezónu.
Lokalita Wad Ben Naga, ležící zhruba 130 kilometrů od hlavního města Chartúmu, byla zhruba před dvěma tisíciletími jedním z center Merojského království.
O archeologické expedici v Súdánu mluvil na Rádiu Česko Pavel Onderka, vedoucí expedice Národního muzea
Vykopávky se prováděly loni v listopadu, tedy v období súdánské ‚zimy‘, dnes archeologové představili jejich výsledky.
„První výkopová sezóna nám poskytla podklady, abychom mohli rozfázovat další archeologické práce. Během druhé výkopové sezóny a také během té třetí, která proběhne na podzim tohoto roku, se zaměřujeme na oblast takzvaného centrálního Wad Ben Naga. Nacházejí se zde nejdůležitější stavby lokality, například palác královny Amanišacheto, a pět chrámů. Během druhé sezóny byl odkryt takzvaný Malý chrám zasvěcený jednomu z núbijských lvích božstev,“ říká Pavel Onderka, vedoucí expedice Národního muzea.
Podle Onderky je třeba dát starověkou Núbii do kontextu se starověkým Egyptem. Z pohledu afrikanistiky je starověká Núbie nejstarší státní útvar subsaharské Afriky.
Celková lokalita, na kterou mají čeští archeologové koncesi, zahrnuje území o velikosti čtyř kilometrů čtverečních. „Střízlivé odhady praví, že zde budeme působit 60 až 70 let. Zájem o další lokality zde proto nemáme,“ uvádí Onderka.
Čeští archeologové se v oblasti angažovali už v 60. letech 20. století, při záchraně núbijských památek před stavbou Asuánské přehrady. Lokalita se ale zkoumá už od 20. let 19. století.